a1_Původní verze tohoto článku vyšla pod názvem ''Vergangenheitsbewältigung’ auf Tschechisch: Der Holocaust im tschechischen Samizdat'' ve sborníku pod redakcí Petera Hallamy a Stephana Stacha Gegengeschichte: Zweiter Weltkrieg und Holocaust im ostmitteleuropäischen Dissens (Leipzig, Leipziger Universitätsverlag 2015, s. 237-260). Autor analyzuje reflexi holokaustu v literatuře českého disentu vydávané samizdatem v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Zaměřuje se především na historické práce, sleduje ale i publicistické příspěvky, memoárová a beletristická díla stejně jako překladové publikace. Konkrétně se článek soustředí na dva aspekty, které dobře ukazují, jak obtížné bylo - a stále ještě je - plně integrovat holokaust do českých národních dějin. Zaprvé, holokaust byl v disentu často pojímán jako důkaz nehumánní povahy totalitních režimů. Avšak tento výklad vedl k tomu, že pronásledování Židů (nacistickým režimem) se ocitalo na stejné úrovni jako perzekuce Čechů (nacistickým, ale i komunistickým režimem). Zadruhé, pokud docházelo k přehodnocování nebo zpochybňování české národní metanarace, témata jako domácí antisemitismus nebo holokaust bývala v těchto případech ignorována., a2_Disidenti připouštěli, že otázka viny (Schuldfrage) se sice týká i Československa, avšak vztahovali ji na vyhnání německé menšiny po druhé světové válce. Naopak téma holokaustu mezi disidenty žádnou podobnou debatu nevyvolalo. Chování Čechů během druhé světové války, postoj k Židům a domácí antisemitismus tak nebyly vůbec zpochybňovány. Z tohoto důvodu byl podle autora holokaust v pracích věnovaných českým dějinám dvacátého století spíše přehlížen, nebo v lepším případě jen sporadicky zmiňován, ať již tyto texty vycházely oficiálně, nebo samizdatem., This is a Czech translation of ''Vergangenheitsbewältigung'' auf Tschechisch: Der Holocaust im tschechischen Samizdat" which is published in Peter Hallama and Stephan Stach (eds.), Gegengeschichte: Zweiter Weltkrieg und Holocaust im ostmitteleuropäichen Dissens (Leipzig: Leipziger Universitätsverlag 2015, pp. 237-60). The author analyses representations of the Holocaust in Czech dissent literature published as samizdat in the 1970s and 1980s. He concentrates on historical writings, but also considers journalistic contributions, memoirs, and works of belles-lettres, as well as translations of publications. In particular, the article considers two aspects that highlight the difficulties one faced and continues to face when trying to fully integrate the Holocaust into Czech national history. First, the Holocaust was often understood by the dissidents as evidence of the inhuman nature of totalitarian regimes. This interpretations, however, led to placing the persecution of the Jews by the Nazi regime on the same level as the persecution of the Czechs by the Nazi and Communist regimes. Second, if there was a reassessment or questioning to the Czech national master narrative, then topics such as home-grown antisemitism or the Holocaust were not addressed. The dissidents admitted that Czechoslovakia also had its question of guilt, but they related it to the expulsion of the German minority after the Second World War. The Holocaust, by contrats, did not generate any similar debate among the dissidents. The behaviour of Czechs during the Second World War, the attitude towards Jews, and domestic antisemitism were thus not questioned at all. The Holocaust has, according to the author, therefore tended to be overlooked or, at best, mentioned only incidentally in writing about twentieth-century Czech history - whether the authors published their texts in state-owned publishing houses or in samizdat., Peter Hallama ; Z němčiny přeložil Petr Dvořáček., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Autor v těchto prvních dějinách české a slovenské sociologie v období od jejích počátků do roku 1948 podle recenzenta výtečně kombinuje historický nadhled, archivní bádání a mimořádnou píli se sociologickým porozuměním. Za její podstatné klady považuje čtivé podání a maximálně možnou objektivitu, ale také faktografické bohatství a spolehlivost. Zároveň se recenzent zamýšlí nad smyslem psaní dějin české sociologie jako společenské vědy, která znamenala ve světovém měřítku v zásadě jen minimální přínos. and [autor recenze] Miloslav Petrusek.
Článek se zabývá dosavadním stavem bádání v oblasti dějin ekonomické vědy a činnosti československých ekonomů v období socialismu. Podává přehled o základních příspěvcích k tomuto tématu od počátku devadesátých let jak domácího, tak zahraničního původu. Detailněji se pak věnuje pracím Johanny Bockmanové, Jiřího Suka a Gila Eyala, zmiňuje taktéž nejnovější výzkumné projekty, které se tímto tématem zabývají. Závěrem autor nabízí přehled dostupných pramenů (archivních dokumentů i publikovaných pamětí), kterých lze využít k dalšímu výzkumu., The article examines the current state of research in the field of the history of economic sciences and activities of Czechoslovak economists in the era of socialism. It provides an overview of basic contributions, both domestic and foreign, on this topic since the 1990s, examining works of Johanna Bockman, Jiří Suk and Gil Eyal in a greater detail. It also mentions the latest research projects concerning this topic. In the end, the author offers a list of available sources (archival documents and published memoirs) which can be used in future research., Václav Rameš., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The third and final season of excavation on Pod Hradem Cave (Moravian Karst) reached bedrock at a maximum depth of 3.5 metres, although the bedrock in this part of the cave represents a very steeply sloping wall rather than the cave floor. Radiocarbon dates indicate that the basal layers in this part of the cave were deposited during the late Middle Palaeolithic period. The finding of amber and shell in layer 11 represents a curious discovery, but there is a possibility that these objects represent an intrusion from a different archaeological context., Ladislav Nejman, Lukáš Kučera, Petr Škrdla, Lenka Lisá, Šárka Hladilová, Miroslav Králík, Rachel Wood, Miriam Nývltová Fišáková, Duncan Wright, Marjorie E. Sullivan, Philip Hughes., and Obsahuje seznam literatury
The creation of Czechoslovakia in 1918 was the culmination of the long struggle of the Czechs against their Austrian rulers and of the Slovaks against their Hungarian rulers. At the outbreak of World War I, the Czechs and Slovaks showed little enthusiasm for fighting for their respective enemies, the Germans and the Hungarians, against fellow Slavs, the Russians and the Serbs. In 1916, together with Edvard Beneš and MIlan Rastislav Štefánik, Masaryk created the Czechoslovak National Council. In early October 1918, Germany and Austria proposed peace negotiations. On October 28, the National Committee issued a declaration of Czechoslovak independence. and Ivan Šedivý.