Velká Morava patří ke kontroverzním tématům středoevropské medievistiky. Nejedná se totiž o běžný předmět akademického výzkumu, ale o fenomén, který je trvale přítomen v novodobém politickém diskurzu střední Evropy. Myšlenka, že Velká Morava byla nejstarším státem (státním útvarem) středoevropských Slovanů, na který přímo navazovala státnost českých Přemyslovců, polských Piastovců a uherských Arpádovců, tak zůstává ve středoevropském regionu stále živá. Slabina dosavadních přístupů spočívá v tom, že stát byl chápán jako axiom, o jehož existenci se nepochybuje. Současný proud bádání přistupuje k velkomoravské státnosti mnohem kritičtěji. Obrací se, stejně jako moderní evropská medievistika, k etnologii či sociální a kulturní antropologii, v níž hledá opory pro svoje interpretační modely i nové pojmosloví. and Great Moravia is a controversial theme within Central European Medieval studies. Rather than being a standard subject of academic research it is a phenomenon that has been a constant in Central European modern political discourse. The idea that Great Moravia was the earliest state of Central European Slavs, which was a direct predecessor of the statehood of the Czech Přemyslids, the Polish Piasts and the Hungarian Arpáds family, remains very much alive in the Central European region. The weak point of the earlier approaches consists in the fact that the state was taken to be an axiom, the existence of which was not questioned. The contemporary line of research examines Great Moravian statehood from a more critical point of view. Just as with modern European medieval studies it turns to ethnology as well as social and cultural anthropology, where it hopes to find support for its interpretational models and new terminology.
Text kriticky reaguje na článek Jiřího Macháčka, který na Moravu 9. a počátku 10. století aplikoval neoevolucionistický koncept náčelnictví. Autor se pokouší na základě písemných, a především archeologických pramenů o rekonstrukci jednotlivých oblastí socioekonomické reality Velké Moravy (sociální struktura, ekonomika, ideologie a náboženství). Ukazuje, že tento politický útvar sice vykazoval některé znaky svědčící o jeho nestabilitě, současně však obsahoval organizačně náročné prvky (zejm. rozsáhlé aglomerace), které svědčí – v kontextu tehdejší Evropy – o jeho značné komplextitě. V raně středověké Evropě zjevně existovala řada strategií politické integrace, a proto se autor domnívá, že aplikace předem připravených „vývojových stadií“ naše poznání spíše svazuje, než rozvíjí. and This text represents a critical response to Jiří Macháček’s article, in which the neo-evolutionary concept of chiefdom in the ninth and early tenth centuries is applied to Moravia. The author of this paper attempts to reconstruct individual areas of the socioeconomic life of Great Moravia (social structure, economy, ideology and religion) using written and, primarily, archaeological sources. The text documents that while this polity did demonstrate certain signs of instability, it also featured organisationally demanding elements (vast settlement agglomerations in particular), which testify to its significant complexity in the context of Europe in this particular period. A number of strategies for political integration clearly existed in early medieval Europe, and the author therefore believes that the application of set ‘development stages’ hampers rather than fosters an understanding of the period.
Diskusní příspěvek upozorňuje na některé slabiny studie Jiřího Macháčka k charakteru mocenského uspořádání Velké Moravy, a to jak po stránce metodologické a metodické, tak po stránce faktické. and The discussion paper highlights certain methodological and methodical weaknesses in Jiří Macháček’s article on the possible nature of the power arrangement in Great Moravia.
Pokračování diskuse o raně středověké státnosti na Velké Moravě reaguje na příspěvky D. Kalhouse, N. a M. Profantových a I. Štefana. Zabývá se otázkami metodologickými, trhem a směnnými prostředky, funkcí Pohanska u Břeclavi a dalších velkomoravských hradisek, zdaněním společnosti, obchodem s otroky, pozemkovým vlastnictvím, postavením vládnoucích rodů, hranicemi Velké Moravy a v neposlední řadě i zánikem této „říše“, jehož příčiny jsou pro pochopení charakteru tehdejší společnosti klíčové. Předložená argumentace se opírá především o archeologické prameny. and The article, a continuation of the discussion on early medieval statehood in Great Moravia, addresses methodological questions, the market, exchange resources, the function of Pohansko near Břeclav and other Great Moravian fortified settlements, the taxation of society, the slave trade, land ownership, the standing of the ruling families, the borders of Great Moravia and finally the demise of this ‘empire’, the causes of which are of great importance in understanding the nature of society at the time. The following argumentation is based primarily on archaeological sources.