Hudební život terezínského lágru v letech 1943-1944 v recenzích vězněného skladatele. Soupis a informace o účinkujících, poznámky a rejstřík. and Hudební kritika a publicistika.
Sebrané drobné příběhy a epizody ze života Antonína Dvořáka, jak se uchovaly ve vzpomínkách konkrétních pamětníků, nebo jako anonymní anekdoty., Zvláštní otisk z krajinského listu "Chrudimský kraj", roč. 24, č. 10, 11 a 12., and Hudební osobnosti.
Soubor sebraných studií a článků věnovaných pražskému hudebnímu životu 2. pol. 18. století, vč. mozartovských témat, a českým i německým skladatelům raného romantismu z pohledu širších hudebně historických souvislostí 19. století., V textech publikovaných již dříve v rakouských a německých novinách a časopisech se autor věnuje také hudebnímu divadlu, českému hudebnímu školství, velkým hudebním zjevům přelomu 18. a 19. století a raného romantismu a široký tematický záběr tohoto souboru završuje obecný pohled na dobové pojetí dějin hudby., Rudolph Freiherr Procházka, and Dějiny české a československé hudby.
Obsahuje bibliografické odkazy., Ostatní autoři viz poznámky pod čarou., and Cechia. Cong hoa Séc. Cseh Köztársaság. Csehország. Czech Republic. Czechy. Česká republika. Česká socialistická republika. České země. Česko. ČR. ČSR. Chequia. République tcheque. Tjeckien. Tschechien. Tschechische Republik. Tšekin tasavalta. Tšekki. Země české.
Recenzent nejprve nastiňuje odbornou produkci věnovanou hudbě (především vážné) a hudební kultuře ve vztahu k politice a jejím institucím v Československu v období komunistického režimu. V recenzované monografii si autorka podle něj jako jedna z prvních v českém prostředí klade otázku, jak a díky čemu je možné fungování špičkového hudebního tělesa v totalitním prostředí, a vlastně jemu navzdory. Jádro její práce tvoří líčení působení České filharmonie v ovzduší prvního desetiletí po únoru 1948, v konfrontaci s neustálou snahou komunistického režimu kontrolovat jeho činnost prostřednictvím stranických, a především bezpečnostních orgánů. Vypomáhá si exkurzy do reality šedesátých let až osmdesátých let a uvádí, že snahy o zneužití hudebníků České filharmonie k agenturní spolupráci se za celou dobu prakticky nezměnily. Autorka sleduje i program a dramaturgii filharmonie, v nichž museli hudebníci přistupovat na kompromisy s požadavky na uvádění ideologicky angažovaných děl. Přes dílčí kritické připomínky se práci dostává pozitivního hodnocení, zejména z faktografického hlediska., The reviewer first offers an overview of scholarly research on music (primarily serious music) and music culture in relation to politics and institutions in Czechoslovakia under the Communist régime. The author of the book under review, he claims, is one of the first Czechs to ask how and why a leading music ensemble could operate in totalitarianism and even in opposition to it. The core of book comprises the author´s discussion of the Czech Philharmonic durign the first decade after the Communist takeover in late February 1948, in the face of continuous efforts by the régime to keep an eye on the orchestra by means of Party institution and, particularly, the secret police. The author uses excursions into Czechoslovak life from the 1960s to the 1980s, and writers that the offorts to enlist Czech Philharmonic musicians to collaborate with the secret police were practically continuous throughout the period. She discusses the programme and production plans of the orchestra, in which the musicians had to accept comprises with the demands to perform ideologically engagé works. Despite some minor criticisms, the reviewer, on the whole, judges the book positively, particularly concerning the factual information it presents., [autor recenze] Václav Nájemník., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Sólové pěvecké kvarteto Pražského Hlaholu: Eduard Krtička, Václav Masopust, Emanuel Starý a Karel Ryba. and Na oslavu padesátileté činnosti mateřského spolku ze svých pamětí vypravuje Karel Ryba, člen "Kytary".
The manuscript collection of polyphonic compositions, a so-called Codex Speciálník (Prague, ca. 1485-1500), is presented in the study as a possible starting point for an investigation of the everyday life of a late medieval town. The centre of attention is primarily the alphabetically arranged index of the compositions, which was to facilitate orientation in the musical contents of the codex. The majority of the compositions were copied into the manuscript without the name of the author, therefore the textual incipits were used in the index for the identification of the anonymous songs and motets. and Lenka Hlávková.