Recenzentka o třech titulech z produkce brněnského Centra pro studium demokracie a kultury, které se soustavně věnuje dějinám českého katolicismu, referuje příznivě. Tradice českého katolicismu ve 20. století podle ní přinášejí novou reflexi dějin katolické církve v rámci vývoje českého myšlení, usilující o (sebe)kritický poměr k vlastní spiritualitě a tradici, odhalování nereflektovaných stereotypů v myšlení českého katolicismu a zachycení jeho paradigmatických změn. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů je průkopnický novým vyvážením slovníkově již zachycených postav katolických biskupů či politiků na jedné straně a dosud nezpracovaných hesel laiků, umělců, politických vězňů a tajně vysvěcených kněží na straně druhé. Katolická církev v Československu 1945-1948 představuje solidní syntetizující kompilaci existující odborné literatury s jasnou strukturou – v první části sleduje „tradiční“ církevní dějiny, ve druhé části kulturní změny a mentality – v kombinaci s dobře přístupnými, často vůbec poprvé systematizovanými informacemi. and This is a review of three publications from the Democracy and Culture Studies Centre, Brno, an institution that, among other things, is conducting research on the history of Czech Roman Catholicism. The reviewer is full of praise for all three works. The volume Tradice českého katolicismu ve 20. století (The Tradition of Czech Roman Catholicism in the Twentieth Century), the reviewer argues, provides a new view of the history of the Roman Catholic Church in the development of Czech thought, and seeks to achieve a critical and self-critical attitude to its own spirituality and tradition, revealing the commonly received stereotypes in Czech Roman Catholic thought, and the description of its paradigmatic changes. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů (A Little Who’s Who of Czech Roman Catholicism) is a pioneering new work. It balances its entries of Roman Catholic bishops and politicians already in various other dictionaries with completely new entries on laymen, artists, political prisoners, and secretly ordained priests. The volume Katolická církev v Československu 1945–1948 (The Roman Catholic Church in Czechoslovakia, 1945–48) presents a solid, clearly structured synthesis of the scholarly literature. The first part examines ‘traditional’ Church history, the second considers cultural changes and mentalities, with easily accessible information, often for the first time systematically presented.
Studie recenzuje následující díla: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 s. (La mémoire collective, 1950, přeložili Yasar Abu Ghosh a kol.); Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 s. (Lés Tchèques et leur communisme: Mémoire et identités politiques, 2003, přeložila Helena Beguivinová); Zdeněk VAŠÍČEK - Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno - Praha: CDK - Triáda 2008, 199 s. Studie konstatuje, že v češtině začíná být k dispozici dostatečné množství publikací o sociální paměti, aby teoreticky zabezpečily širší pojetí výzkumů paměti. Zároveň by však tyto výzkumy neměly být podřizovány historiografii, a především je v nich zapotřebí pracovat nejen s koncepty identity a sociálních svazků, ale i moci a konfliktu, The article reviews following books: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 pp. (La mémoire collective, 1950, translated by Yasar Abu Ghosh et al.); Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 pp. (Lés Tchèques et leur communisme: Mémoire et identités politiques, 2003, translated by Helena Beguivinová); Zdeněk VAŠÍČEK - Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. [The Past and the Present, Memory and History.] Brno - Praha: CDK - Triáda 2008, 199 pp. The article affirms that a reasonable number of works have been published recently in Czech language, which should theoretically underpin a wider conception of memory studies. At the same time, these studies should not be subsumed under historiography, and above all, they should not employ solely the concepts of identity and social bonds, but also of power and conflict., and Radim Hladík.