Brněnští archeologové společně s velkým mezinárodním kolektivem analyzují na molekulární úrovni paleogenetický záznam z věstnonických a pavlovských lidských fosilií, jejichž stáří se odhaduje kolem 30 000 let. Zařazují je do kontextu dalších paleolitických nálezů z širšího období mezi 45-14 000 lety, a pokoušejí se tak načrtnout nové dějiny evropského paleolitu. Prakticky současně s články v prestižních časopisech Nature (Fu a kol. 2016) a Current Biology (Posth a kol. 2016) vydalo Nakladatelství Academia knihu Dolní Věstonice-Pavlov. Následující příspěvek je ukázkou z této publikace., Dolní Věstonice and Pavlov represent a complex of large hunters´ settlements of Upper Paleolithic age (about 30 000 years ago) with rich evidence of mammoth hunting, symbolic activities, and burials of early Homo sapiens. Actually, the Academia publishers edited a comprehensive book entitled Dolní Věstonice-Pavlov and published it almost simultaneously with two paleogenetic papers in Nature (Fu et al. 2016) and Current Biology (Posth et al. 2016) journals on paleogenetics of these human fossils., and Jiří Svoboda.
Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd (více k 125. výročím Akademie věd ČR - Můj svět zázraků - na http://www.umenivedy.cz/) patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. and Marina Hužvárová.