Autor esejistickou formou komentuje kritické vydání Hitlerova spisu Mein Kampf (poprvé vyšel ve dvou dílech v letech 1925 a 1926) týmem historiků z mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny a jejich spolupracovníků a uvažuje nad charakterem a významem tohoto textu i nad tím, kdo byl jeho pisatel a co znamenal v dějinách střední Evropy dvacátého století. Připomíná některé teze Hitlerova spisu a objasňuje jejich historický kontext, vrací se k okolnostem vzniku a vydání díla a představuje postavy některých Hitlerových souputníků v nacistickém hnutí, kteří byli pro jeho klíčový spis nějak důležití. Zmiňuje určité epizody v Hitlerově biografii a podrobněji se zastavuje u jeho stále dost neobjasněného přerodu z apolitického vojáka v zapáleného antisemitu a politického agitátora s mimořádným řečnickým talentem, který dokázal strhnout německý národ a stal se jeho "Vůdcem". Dále autor seznamuje s problémy, s nimiž se museli potýkat editoři kritického vydání, a oceňuje jejich práci jako maximálně seriózní a úžasně minuciózní, což se zračí především v komentářích obrovitého poznámkového aparátu. Nakonec autor přibližuje reakce na první vydání i na kritické vydání spisu Mein Kampf a rekapituluje pokusy o jeho české vydání., In the form of an essay, the author comments here on the 2010 critical edition of Hitler´s mein Kampf (1925-26), edited by a team of historians from the Institute of Contemporary History in Munich, with additional asistance from others. He contemplates the nature and importance of this book and discusses its author and his meaning in the history of twentieth-century central Europe. He then discusses some of the ideas of Mein Kampf, and clarifies the historical context of the work, returning to the circumstances that led to its being written and published. He also discusses some of Hitler´s fellow travellers in the Nazi movement, who were of importance for this key work. The author brings up episodes in Hitler´s life, and pays particular attention to his still unclear transformation from an apolitical soldier into a zealous antisemite and political agitator of exceptional rhetorical skill, who was able to bewitch the German people and become their Führer. The author also discusses the difficulties that the editors of this critical edition had to struggle with, and he praises their work as utterly solid and astonishingly thorough, particularly the commentaries in the huge critical apparatus. The author concludes by discussing reactions both to the first edition of Mein Kampf and to this critical edition, and he discusses various attempts to publish a Czech edition., Milan Hauner., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Recenzentka přibližuje historický kontext vzniku obou publikací, jejich přednosti i slabiny. Má plné uznání pro zásadní přínos Conquestovy práce o masových represích ve druhé polovině třicátých let v Sovětském svazu (v původním znění: The great teror: a reassessment. London, Pimlico 1992) pro historiografii komunismu v šedesátých letech. Autor se jí zařadil mezi klasiky západní sovětologie, srovnání se studiemi věnovanými násilí ve stalinském režimu z komparativního sborníku Za obzor totalitarismu (v původním znění: Beyond totalitarism: Stalinism and Nazism compared. New York, Cambridge University Press 2009) však napovídá, že současné pohledy na danou problematiku jsou značně nuancovanější a oproštěnější od totalitárních schémat. S ohledem na současný československý kontext recenzentka upozorňuje na úskalí, že se zde v souvislosti s opožděným vydáváním děl, jako je Conquestův Velký teror, mohou reprodukovat hodnocení a diskuse, které jsou v západní vědě již dávno překonané., Considering their recent Czech translations, the reviewer first discusses the original historical context of the making of two publications, and considers their strengths and weaknesses – Michael Geyer and Sheila Fitzpatrick (eds), Beyond Totalitarianism Stalinism and Nazism Compared (Chicago: University of Chicago, 2008) and Robert Conquest, The Great Terror: A Reassessment (London: Pimlico, 1992). She fully acknowledges the fundamental contribution that Conquest’s work on mass repression in the Soviet Union in the second half of the 1930s made to the historiography of Communism in the 1960s, and that with this book Conquest came to be ranked amongst the classic Western Sovietologists. A comparison with the works on violence in the Stalinist régime compiled in the volume Beyond Totalitarianism: Stalinism and Nazism Compared, New York: Cambridge University Press, 2009, however, suggests that current views on the topic are considerably more nuanced and freer of totalitarian models than Conquest’s. With regard to the Czechoslovak context today, the reviewer points out the pitfalls that the belated publication of works like Conquest’s Great Terror can entail by offering assessments and discussions that have long been superseded in Western historiography., [autor recenze] Daniela Kolenovská., and Obsahuje bibliografii
Zpráva přibližuje mezinárodní konferenci „Mobilizace do wehrmachtu v zemích okupovaných třetí říší“ (Mobilisation into the Wehrmacht in the occupied lands of the Third Reich), kterou ve dnech 18. a 19. října 2012 uspořádalo Muzeum soudobých dějin Slovinska (Muzej Novejše zgodovine Slovenije) v Lublani. Konference představovala vyvrcholení několikaletého výzkumu této problematiky ve Slovinsku a zároveň pokus rozšířit projekt o širší mezinárodní souvislosti a provést komparaci v evropském měřítku. and Zdenko Maršálek.