Je tomu již 15 let, kdy se zrodila česká účast v evropské dějepisné soutěži pro středoškoláky EUSTORY, respektive bylo u nás v roce 2000 uspořádáno její první kolo. Mezinárodní projekt organizuje nadace Körber Foundation; v Německu má tradici od roku 1973, a i když se do ní během let zapojilo zhruba 25 evropských zemí, v současné době se účastní 15 států v národních, samostatných soutěžích. and Marina Hužvárová.
Akademický bulletin si letos připomíná čtvrtstoletí existence, která přímo souvisí s událostmí spjatými s demokratizačním procesem v Akademii věd. Redakce původního „oběžníku“ z předinternetové doby i jeho pozdější časopisecké podoby náležela po většinu času do tehdejšího Tiskového odboru ČSAV. A právě k tiskovému oddělení - ovšem v šedesátých letech minulého století - těsně spjatému s počátky popularizace vědy - se váží vzpomínky dr. Ivana Klimeše, jednoho ze zakladatelů popularizace vědy v bývalém Československu a po emigraci v roce 1969 úspěšného britského vydavatele, s nímž Akademie věd navázala kontakt hned, jak to uvolnění ostře střežené hranice mezi Východem a Západem před čtvrt stoletím umožnilo. and Marina Hužvárová.
Devátý ročník tradiční české street party se konal v Bruselu 12. června 2015. Akce, kterou každoročně organizují zástupci regionů a měst ČR ve spolupráci s českými organizacemi zastoupenými v Bruselu, představila historii, tradice a kulturu České republiky; těšila se nejen velké návštěvnosti, ale i dobrému počasí. and Kateřina Slavíková.
V nejbližší době projedná Poslanecká sněmovna PČR novelu zákona o ochraně přírody, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí. Novela mění dosavadní systém zonace národních parků, například tím, že místo stávajících tří navrhuje zóny čtyři. Obzvláště v souvislosti s NP Šumava vzbudila tato novela živou diskusi. Komise pro životní prostředí AV ČR proto uspořádala odborný seminář s cílem nahlédnout otázku zonace NP Šumava z nejrůznějších pohledů: od legislativního přes sociálně-ekonomický, obecně přírodovědecký až po ryze ochranářský. Důležitou součástí úvah o zonaci NP Šumava představovala i fundovaná analýza jejích potenciálních vlivů na obyvatele žijící uvnitř NPŠ či v blízkém okolí. and Pavel Cudlín.
Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd (více k 125. výročím Akademie věd ČR - Můj svět zázraků - na http://www.umenivedy.cz/) patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. and Marina Hužvárová.
Když se Kosťa Novoselov chystal v Manchesteru v roce 2003 sloupnout obyčejnou lepicí páskou několik vrstviček z krystalu grafitu, zřejmě ještě netušil, že startuje novou éru v nanotechnologickém výzkumu - éru dvojrozměrných (2D) neboli jednovrstvých materiálů; a že za to bude o deset let později spolu s prof. Andre Geimem přebírat Nobelovu cenu za fyziku. Podařilo se mu totiž nečekané - izolovat jedinou vrstvu tvořenou atomy uhlíku uspořádaných do vrcholů pravidelných šestiúhelníků, tedy grafen. and Otakar Frank, Ladislav Kavan, Martin Kalbáč.
The European Academies Science Advisory Council was formed by the national science academies of EU Member States to enable them to collaborate with each other in providing advice to European policy-makers. It thus offers the means for the collective voice of European science to be heard. The EASAC covers all scientific and technical disciplines, and its experts are drawn from all coutries of the European Union. The most recent EASAC meeting was held in June 2008 in Prague. and Luděk Svoboda, Gabriela Adámková.
Záměrem stejnojmenné mezinárodní konference, jež se každoročně koná v České republice v polovině května a je hlavní událostí v oboru, je získat přehled současného stavu rozvoje mechaniky tuhých a deformovatelných těles, mechaniky tekutin a termodynamiky, a to především ve vztahu k projektům řešeným v ČR a na spolupracujících univerzitách po celém světě. and Jiří Náprstek.
Plán předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera, jak mobilizovat a podpořit investice v Evropě (tzv. Junckerův investiční plán), dostal konkrétní obrysy již na sklonku roku 2014, kdy Evropská rada schválila jeho podobu, a podpořila tak vznik Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Investiční plán má za cíl pozvednout veřejné i soukromé investice do evropské ekonomiky, a to ve výši minimálně 315 miliard eur na období 2015-2017. and Kateřina Slavíková.