23. ledna 2015, si Akademie věd ČR připomíná 125. výročí založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění - své přímé předchůdkyně, která se v roce 1952 společně s dalšími dobovými vědeckými institucemi stala základem Československé akademie věd. Idea založení neuniverzitní výzkumné instituce v českých zemích ovšem sahá mnohem dále než pouze do roku 1890, kdy se ji podařilo realizovat. and Luboš Velek.
Pokud by se ohlédl, uviděl by za sebou cestu lemovanou sice občas pichláky a posetou hrboly, ale dlouhou a úspěšnou. Cestu nikdy nedláždil a neuhlazoval nedůstojnými kompromisy, ale naplňoval tvůrčím úsilím. Nemusí se nikomu omlouvat a na nic vymlouvat, protože navzdory politickým poryvům zůstával stále sám sebou i pevným zastáncem nenásilí a svobody. Tento čestný postoj nese životem i díky rodině. Jeho otec, českobudějovický právník, zastával podobně pevná stanoviska stejně jako jeho manželka, básnířka a překladatelka Jana Štroblová i jejich syn Mikuláš Hulec, v současnosti vysokoškolský profesor architektury. Teď již je zřejmé, o kom je řeč. and Vladimír Klíma.
Neorenesanční zámek Silva-Taroucy bude hostit od 30. dubna do 13. září 2015 výstavu Botanické příběhy, svět rostlin - od poznání k využití. Společně ji připravily Botanický ústav AV ČR a Ústav experimentální botaniky AV ČR. Expozici doplní i doprovodné akce v parku, setkání návštěvníků tváří v tvář s protagonisty badatelské práce či seznámení se s pokusnými rostlinnými objekty v botanické zahradě na Chotobuzi. V prvních týdnech výstavu obohatí rozkvetlá krása rododendronů a azalek, za níž mnozí do Průhonic jezdí pravidelně každý rok. and Jan Krekule.
Kulturní genocidě páchané na severoirácké metropoli se snaží čelit členové České archeologické mise v severním Iráku, kteří pod záštitou Orientálního ústavu AV ČR zahájili projekt Ohrožená architektura města Mosulu. Jeho předmětem je podrobná dokumentace veškerých destrukčních událostí v systematicky likvidovaném městě. Ve světovém měřítku jde o projekt unikátní; jeho podporou se OÚ AV ČR připojuje k úsilí několika institucí v USA, Velké Británii a Německu, které se zasazují o záchranu hmotného i duchovního dědictví v zemích Blízkého východu ohrožených aktuálními válečnými konflikty. and Miroslav Melčák, Karel Nováček.
Nezbytnou součástí plánování času je kalendář, který se navíc postupem doby stal přímo ideálním nosičem propagačního sdělení. Ať už je to skromná kartička, stolní kalendář anebo jeho luxusní nástěnná varianta - všechny poskytují spoustu prostoru pro obrazový i textový doprovod. Své kalendáře má pochopitelně i Akademie věd a my si jich pár prolistujme. and Marina Hužvárová.
Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se 16. června 2015 konal koncert Komorního orchestru Akademie Praha (KOA). Členové orchestru, z nichž někteří jsou či byli pracovníky Akademie věd ČR, jej věnovali 125. výročí vzniku Akademie věd, na jejíž půdě se toto těleso před čtvrt stoletím zrodilo a s jejíž podporou soustavně rozvíjí zájmovou uměleckou činnost. Na programu večera byla dvě vrcholná díla světové hudební tvorby: Beethovenův Klavírní koncert č. 5, Es dur „Císařský“, op. 73, a Dvořákova Symfonie č. 8, G dur „Anglická“, op. 88, k jejichž provedení byl při této slavnostní příležitosti orchestr rozšířen do rozměrů symfonických. and Jan Hrdlička.
Jedním z velkých, dokonce lze říci světodějných jubileí, které si letos připomínáme, je bezpochyby 70. výročí konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945. Příchod jara do českých zemí byl toho roku přímo nabitý událostmi. Konec války na spadnutí, sovětská vojska osvobozovala Moravu, americké jednotky se blížily k západní hranici. Na území Protektorátu Čechy a Morava se však soustředila stále ještě velká vojenská síla, téměř milionová skupina armád „Střed“ pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera, který neváhal ještě pár dní před definitivní německou porážkou střílet své vojáky při sebemenším podezření z dezerce či zbabělosti. and Jaroslav Šebek.
V České republice vzniká první evropská laserová výzkumná infrastruktura určená pro výzkum a aplikační projekty v oblasti interakce světla s hmotou. Očekávají se od ní průlomové objevy v materiálech, nanotechnologiích, lékařství, zobrazování a diagnostice, optice, ale i nové technologie využitelné v průmyslu. Jak je u podobných zařízení běžné, stane se též atraktivním místem pro výchovu doktorandů, vědců a inženýrů. S laserovými centry ELI Beamlines a HiLASE i s rozvojovým potenciálem „vědeckého trojměstí“ na jižním okraji Prahy se 26. února 2015 seznámili ministr financí Andrej Babiš a vládní zmocněnkyně pro udržitelnost výzkumných center MŠMT Eva Kislingerová. and Marina Hužvárová.
Obecně už je známo, že v naší republice vzniká mezinárodní centrum s nejmodernějšími laserovými systémy: unikátní laserová infrastruktura pro špičkový výzkum v řadě oblastí i pro mezioborové aplikace ELI Beamlines je jedním ze tří pilířů ambiciózního evropského vědeckého projektu ELI (Extreme Light Infrastructure). Pro Českou republiku to však zdaleka nebude začátek od nuly: čeští, respektive českoslovenští badatelé se zapojili do laserového výzkumu od samého začátku. and Jana Olivová.