Search

Start Over Subject 12 Subject vesmír

2. Až na okraj černé díry

Creator:
Olivová, Jana and Michal Švanda
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda, vesmír, černé díry, science, universe, black holes (astronomy), 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Monstrozní, obří, tajemné, vražedné, vymykající se známým fyzikálním zákonům, přímo nepozorovatelné brány do jiných vesmírů... Jen málokteré objekty v kosmu se honosí tak barvitými a rozpruplnými označeními jako černé díry. A současně málokteré tolik dráždí zvědavost nejen veřejnosti, ale také astronomů, kosmologů a (astro)fyziků, kteří se snaží kousek po kousku odrhrnout roušku jejich tajemství. Černé díry se však nehodlají vzdát a vzdorovitě připravují jedno překvapení za druhým. and Jana Olivová, Michal Švanda.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

5. Huygens a Fontenelle o mimozemšťanech a lidech

Creator:
Daniel Špelda
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Fontenelle, Bernard de, 1657-1757, Huygens, Christiaan, 1629-1695, mimozemské civilizace, vesmír, kosmologie, extraterrestrial civilizations, universe, cosmology, anthropocentrism, cognitive passions, early modern cosmology, the infinite universe, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá vybranými aspekty dvou známých publikací o mnohosti světů a mimozemském životě, které vyšly na konci 17. století. Jedná se o Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) Bernarda de Fontenelle a Cosmotheoros (1698) Christiaana Huygense. V první části se článek soustředí především na to, jak oba autoři chápou postavení člověka v obydleném a neohraničeném univerzu. Fontenelle a Huygens poskytují ve svých textech přesvědčivé vyvrácení často opakované představy, že idea neohraničeného vesmíru probouzela v novověkých lidech hrůzu a obavy. Ve skutečnosti pro ně neohraničený vesmír znamenal oslavu rozumu, který se dokáže vymanit z geocentrické pověry a antropocentrismu. Současně se v protoosvícenském duchu jednalo i o oslavu vesmírné všudypřítomnosti rozumu. Ve druhé části se článek zabývá tzv. kognitivními vášněmi: zejména strachem, úžasem a zvědavostí. Analýza děl Huygense a Fontenella potvrzuje některé poznatky Lorraine Dastonové a prohlubuje je. Ukazuje se, že na konci 17. století strach i obdiv byly již jednoznačně chápány jako projev nevědomosti a zaostalosti, ačkoliv dříve byly spojovány se zbožností a počátkem filosofování. Proti tomu dříve odsuzovaná zvědavost se stala legitimní, ba dokonce žádoucí vlastností opravdového badatele., The article deals with selected aspects of two well-known publications on the multiplicity of worlds and extraterrestrial life that emerged at the end of the 17th century. These are Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) by Bernard de Fontenelle and Cosmotheoros (1698) by Christiaan Huygens. In the first part, the article focuses primarily on how both authors understand the position of man in an inhabited and unbounded universe. Fontenelle and Huygens provide in their texts a convincing refutation of the often repeated notion that the idea of the infinite universe awakened terror and fears in early modern intellectuals. Actually, for them, the unbounded universe meant a celebration of reason that is able to emancipate itself from a geocentric superstition and anthropocentrism. At the same time, in the spirit of the early Enlightenment, it was also a celebration of the cosmic universality of reason. In its second part, the article deals with so-called cognitive passions: especially with fear, amazement and curiosity. The analysis of Huygens’ and Fontenelles’ works confirms and deepens some points of Lorraine Daston’s research. It turns out that at the end of the 17th century, fear and admiration were clearly understood as manifestations of ignorance and backwardness, although in the previous philosophical tradition they were associated with piety and the beginning of philosophy. Compared to it, traditionally condemned curiosity has become a legitimate, even desirable, characteristics of a true scientist., Daniel Špelda., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6. Jak ovlivňuje počasí ve vesmíru naší planetu?

Creator:
Wernerová, Markéta
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda a příroda, počasí, vesmír, science and nature, weather, universe, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Markéta Wernerová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

7. O nepředvídatelnosti ve vědě

Creator:
Marina Hužvárová
Format:
print
Type:
article, rozhovory, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Palouš, Jan, 1949-, astronomie, vesmír, astronomy, universe, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
One of the best-known Czech scientists, theoretical astronomer Prof. Jan Palouš, a member of the Academy Council of the ASCR, continues his discourse in part two of an interview about differences between astronomy of the 19th and the 21 centuries, computer simulation of Space, about striking fact that the Sun is not a binary-star and the finiteness of Space. / and Marina Hužvárová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Pomáháme zvážit nejlehčí částici ve vesmíru

Creator:
Otokar Dragoun
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, vesmír, neutrina, universe, neutrinos, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
The aim of the international project KATRIN (KArlsruhe TRItium Neutrino experiment) is to improve the sensitivity of determination of the electron neutrino rest mass by one order. KATRIN is a joint effort of several European and U. S. institutions. The number of people involved in KATRIN is still growing. Currently there are about 100 scientists, engineerings, technicians and students involved, including most of the groups that have worked on tritium beta-decay experiments in recent years. KATRIN is being built at Forschungszentrum Karlsruhe in Germany where much of the requiered technical infrastructure is already available, especially for the tritium source. and Otokar Dragoun.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Proč je současný vesmír ionizovaný

Creator:
Orlitová, Ivana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, vesmír, universe, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Cosmic reionization, which took place in the first billion years after the Big Bang, was a major event in the cosmic history. This transformation of all neutral hydrogen to ionize was probably caused by the first stars, galaxies and quasars. However, a direct proof of which sources were dominant is still missing. Dr. Ivana Orlitová from the Institute of Astronomy of the CAS reviews results of the serach for ionizing sources in both distant and nearby Universe, and presents a recent discovery of starforming galaxies that show signs of strong ionizing activity. and Ivana Orlitová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Srážka Země s tělesem nad Čeljabinskem

Creator:
Spurný, Pavel and Jiří Borovička
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Astronomický ústav (Akademie věd ČR), věda, vesmír, astronomie, science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Vědecký časopis Nature publikoval 14. listopadu 2013 článek Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa (The trajectory, structure and origin of the Chelyabinsk asteroidal impactor) autorského týmu pod vedením astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února 2013 (viz AB 3/2013) vyvolal celosvětovou pozornost a mnohé vědecké týmy nyní vzácnou událost analyzují. Čeští astronomové se jí věnují od počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. and Pavel Spurný, Jiří Borovička.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public