Současné nové pojetí ženských sexuálních dysfunkcí vychází z původních diagnostických kategorií DSM-IV a MKN-10, do kterých je zakomponován fyzický aspekt poruchy i psychologické příčiny sexuální dysfunkce. V současnosti používané definice z DSM-IV se zaměřují na nepřítomnost sexuální fantazie a sexuální touhy před zahájením sexuální aktivity či před sexuálním vzrušením, přestože tyto faktory se často vyskytuj i u žen, které si na žádnou sexuální poruchu nestěžují. Definice v DSM-IV se rovněž zaměřují na zduření pohlavních orgánů a lubrikaci, přestože tyto faktory velmi málo korelují se subjektivním pocitem vzrušení či potěšení. Nové pojetí vychází ze čtyř kategorií vymezených v DSM-IV: poruchy touhy, vzrušení, orgasmu a bolesti, nicméně k těmto kategoriím jsou nově přiřazeny dimenze subjektivní spokojenosti, stresu a přítomnosti poruchy i při nekoitálních sexuálních aktivitách. Diagnózy byly doplněny i o rozlišení dle dimenze celoživotní vs. získaná, generalizovaná vs. situační a o hlediska etiologická. Pro klinickou práci je důležité, že všechny uvedené změny zdůrazňují význam a důležitost psychologických, situačních a individuálních faktorů při vzniku a přetrvávání ženských sexuálních dysfunkcí., Currently accepted new conceptualization of women´s sexual dysfunction is based on the model found in the American Psychiatric Association´s Diagnostic and Statistical Manual (DSM-IV) and International Classification of Diseases (ICD). These classifications are extended and combined interpersonal, contextual, personal psychological and biological factors. Recent DSM-IV definitions have focused on absence of sexual fantasies and sexual desire prior to sexual activity and arousal, even though the frequency of this type of desire is known to vary greatly among women without sexual complaints. DSM-IV definitions also focus on genital swelling and lubrication, entities known to correlate poorly with subjective sexual arousal and pleasure. The structure of the new classification is based on the four categories of DSM-IV: disorders of desire, arousal, orgasm and pain. However these categories are newly assigned to the subjective dimension of satisfaction, stress and the presence of disorders during other sexual activities besides intercourse. The dimension lifetime vs. acquired, generalized vs. situational were added, as well as the etiology is taking into account. For clinical work it is important that these changes highlight the significance and importance of psychological, situational and individual factors in the emergence and persistence of female sexual dysfunction., Kateřina Hollá, Petr Weiss, Martin Hollý., and Obsahuje seznam literatury
The subject of the study is the analysis of two arguments that have appeared in the Czech-Slovak philosophical setting in the context of discussions about the moral evaluation of research into stem cells of human embryos. We have presented various reasons (varied understandings of potentiality and the vagueness of the expression “living human body”), on the basis of which we must reject the argument of P. Volek concerning the unconditional protection of each human zygote. With respect to the argument of A. Doležal, D. Černý a T. Doležal, we have shown that their critique of the conception of non-individuality of the early human embryo relies on the identification of the concept of the “individual” with the concept “particular” which, for ontological reasons, cannot be accepted. In both of the analysed bioethical arguments the key role of metaphysical concepts and conceptions is easily demonstrated., Peter Sýkora., and Obsahuje poznámky a bibliografii
The paper begins with the question of the participation of human subjects in biomedical research, pointing a way from the first principle of the Belmont Report towards the concept of autonomy as expressed by informed consent. From the use of informed consent in experimental medicine, the paper then moves to the application of informed consent in clinical practice. Further, the paper outlines the cultural and philosophical context of the transformation of medicine into biomedicine from the perspective of human subject research, discussing the concept which has played the key role in the ethical framework of both experimental and clinical medicine in the Czech Republic. Finally the paper provides some critical notes on the concept of informed consent and its practice in Czech healthcare., Josef Kuře., and Obsahuje poznámky a bibliografii