Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe „tradiční“ politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči „jiným“ jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku., Levels of trust in political institutions and political actors are constantly low in the Czech Republic. This paper deals with the perspective of professional politicians, which is an unexplored topic in the Czech context. At the same time, we supplement the traditional view of political culture with an approach based on interpretive and constructivist sociology. We focus on the construction of symbolic boundaries by Czech politicians. We pursue a combination of narrative (Ricoeur) and critical discourse analysis (Wodak) based on 21 thematically oriented biographical interviews with politicians from three traditional political parties (ODS, ČSSD, KSČM) who have been actively involved in politics since the early 90´s. The findings suggest that the politicians use symbolic boundaries as a cultural instrument for legitimizing their identity, status and practice of „traditional“ politics. By defining „others“, the politicians are able to construct a reality in which they are on the same boat with citizens while standing on the command bridge., Tomáš Samec, Lucie Černá., and Obsahuje bibliografii
The paper focuses on the intergenerational and intragenerational transmission of religion in the Czech Republic. The authors start from the general statement that self-reported religious a liation in Czech society continued to decline during the second half of the 20th century. This trend has usually been explained by secularization theory and by speci cs of Czech social history, especially with regard to the anti-religious policies of the Communist regime. In their analysis of data from ISSP 2008 – Religion, the authors aim at a more detailed inquiry into the factors responsible for the decrease in self-reported religiosity in the Czech Republic. The results show that the key factor lies in de-conversion, which is not compensated su ciently by conversion in either type of transmission, inter- or intragenerational., Antonín Paleček, Roman Vido., and Obsahuje seznam literatury
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Následující studie zaměřuje svou pozornost na to, jak nahlížejí na přeshraniční spolupráci a na pohraniční oblasti občané celé České republiky. Jsou zde shrnuty výsledky reprezentativního šetření, které v září 2008 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění jako dílčí úlohu vědeckého projektu „Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka), který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na období 2006 až 2011. Cílem této části projektu bylo zjistit názory a postoje obyvatel České republiky k českému pohraničí obecně. Dále zde najdeme vysvětlení pojmů jako je pohraničí či přeshraniční spolupráce, seznámíme se s postoji k celkové kvalitě života v pohraničí nebo s intenzitou přeshraniční spolupráce. V závěru se dočteme o perspektivách dalšího vývoje ve výše zmíněných oblastech., The article deals with cross-border cooperation which has become since the 1990 ́s an indelible element of the regional development of the Czech borderland areas. The paper presents the results of a r esearch focusing on the posi - tions of the Czech inhabitants living on the borderland of the Czech Republic and the cross-border cooperation issues. The research carried out in 2008 by the Public Opinion Research Centre (CVVM) showed that the inhabitants of the Czech Republic perceive the image of the borderland areas not as negatively as can be seen from previous studies on the same topic., and Lukáš Novotný.
Based on ISSP 2012 Family and Health, this paper focuses on informal caregiving for elderly, sick or disabled family members in the Czech Republic. Specifically, it investigates the socio-demographic characteristics of family caregivers. The findings show that the carers are more likely to be female of a productive age; and thus they often have to combine childcare, care for other family member and employment. Findings from this study also demonstrate that in case of women partnership status also influences care involvement. However, socioeconomic status measured by education does not have an effect on the provision of informal care because the institutional context in which private formal care is not widespread., Jana Klímová Chaloupková., and Obsahuje bibliografii
One of the most important factors contributing to the increasing diversity of family trajectories is the growing prevalence of unmarried cohabitation and extramarital births. Using data from the ‘Social and Economic Conditions of Motherhood’ survey (SEPM) from 2006, this paper explores the factors influencing the probability that an unmarried mother will marry after childbirth. The findings show that for one ‑third of unmarried mothers in the Czech Republic unmarried parenthood is the first phase in the family life ‑course leading to marriage rather than long term family arrangement. Unmarried mothers living in unmarried cohabitation, women with higher education, and women who have postponed marriage due to pregnancy have a higher probability of making the transition to marriage. The analysis does not confirm that the uncertainty of the relationship and a partner’s negative attitudes towards marriage at the time of childbirth have negative effects on the transition to marriage after childbirth., Jana Chaloupková., 3 tabulky, 2 grafy, Poznámky na str. 39 (2), Biografická poznámka o autorce článku na str. 39, Obsahuje bibliografii, and Resumé o klíčová slova anglicky na str. 30