Článek shrnuje nejzajímavější nálezy rybí fauny z paleogenních sedimentů moravské části flyšových Karpat. Je i malou exkurzí do historie výzkumů, která spadá už do poloviny 19. století. Představuje vývoj rybí fauny (žraloci a kostnaté ryby) v rámci menilitového a ždánicko-hustopečského souvrství a její význam z hlediska paleogeografie Západních Karpat., This article summarizes the most interesting records of fish fauna from Palaeogene flysch sediments in the Moravian part of the Carpathians. It is also a small excursion into the history of research dating back to the mid-19th century. I present the evolution of fish fauna (sharks and bony fish) within Menilitic and Ždánice-Hustopeče formations and its importance in the palaeogeography of the Western Carpathians., Růžena Gregorová., and Obsahuje seznam literatury
Drtivá většina prací, které se zabývají UV-reflektancí u motýlů, je věnována jejímu významu v pohlavním rozmnožování. Existuje jen několik studií, které se zabývají vlivem různých ekologických faktorů na UV-reflektantní kresby. Tento článek je v první řadě souhrnem různých hypotéz o tom, jak může prostředí ovlivňovat variabilitu v tvaroprostoru těchto vzorů či intenzitě UV-reflektance. Text je doplněný o výsledky vlastního výzkumu této problematiky na příkladu žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni)., The majority of studies on the subject of UV-reflectance of butterflies is primarily concerned with sexual selection. The article gives a summary of various hypotheses about the matter in which particular environmental factors influence the morphospace of UV-patterns and the intensity of UV-reflectance, together with the results of my own research on the Common Brimstone (Gonepteryx rhamni)., and Pavel Pecháček.
Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.