Number of results to display per page
Search Results
252. John Van Engen, Sisters and Brothers of the common life. The devotio moderna and the world of the later Middle Ages
- Creator:
- Pavlína Rychterová
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- dějiny náboženství, středověk, zbožnost, Devotio moderna, history of religions, middle ages, devotion, 5, and 2
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Pavlína Rychterová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
253. Jsou apologie marxismu udržitelné?
- Creator:
- Miloslav Bednář
- Format:
- Type:
- article, polemiky, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofické systémy a hlediska, filozofie, marxismus, dogmatismus, svoboda, ideologie, philosophy, Marxism, dogmatism, liberty, ideologies, neomarxismus, neo-Marxism, 5, and 14
- Language:
- Czech
- Description:
- This polemical reflection critically investigates the likewise polemical article by Ladislav Hohoš, published in the Filosofický časopis, No.5/2013: “Is social critique exclusively a question of neo-Marxism?”. This piece was itself responding to my polemical study “Social criticism as a problem of neo-Marxism” (Filosofický časopis, No.2/2013). I take Hohoš’s main objections against my polemic in turn, and I reply to them. To this end, I focus on Hohoš’ reproduction, and partial reinterpretation, of Marx’s ideological doctrine of historical materialism, on the basis of which he presents his standpoint. In my polemic I point to the overall unsustainability of his objections, demonstrating the unsustainability of the foundations of Marxist doctrine itself., Miloslav Bednář., and Obsahuje poznámky a bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
254. K 6. červenci: řeči Jana Podlipného odbývané I. na Žofíně r. 1887, II. v Kostnici při odhalení pamětní desky M. Jeronymu Pražskému r. 1883
- Creator:
- Jan Podlipný
- Publisher:
- Tiskem a nákladem B. Grunda a V. Svatoně
- Format:
- print, text, regular print, and 13 s. ; 22 cm
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Křesťanství. Křesťanská církev všeobecně. Eklesiologie, Biografie, Hus, Jan, asi 1371-1415, 14.-15. století, 1371-1415, teologové, Česko, křesťanští kněží, křesťanští reformátoři, historická výročí, 2-1-051, 27-722.5, 27-3337, 929, 394.46, (437.3), (042.5), 5, 8, and 27
- Language:
- Czech
- Description:
- Rok vyd. z Bibliografického katalogu 19. stol.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
255. K pojetí prostoru v Kantově spisu „O prvotním důvodu rozdílu směrů v prostoru“
- Creator:
- Jindřich Karásek
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, absolutní prostor, směr v prostoru, inkongruentní protějšek, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- V příspěvku jde nejprve o otázku, zda Kant ještě ve svém spisku „O rozdílu směrů v prostoru“ z r. 1768 zastává Newtonovo pojetí prostoru, jak se to zdá naznačovat okolnost, že zde Kant mluví o „absolutním prostoru“. Autor se snaží ukázat, že tomu tak není, neboť termín „absolutní prostor“ je třeba interpretovat jinak než jako odkaz k Newtonovu pojetí prostoru. Ve druhé části se příspěvek věnuje hlavnímu tématu zmíněného spisku, jež je tvořeno Kantovou kritikou Leibnizova pojetí prostoru. Leibnizova koncepce se podle Kanta ukazuje jako neudržitelná, neboť se dostává do rozporu s fenomény, když nedokáže vysvětlit existenci inkongruentních protějšků, jakými jsou pravá a levá ruka., This article is firstly concerned with the question of whether Kant still holds Newton’s conception of space in his work Concerning the Distinction of the Directions in Space, as his reference to “absolute space” seems to suggest. The author attempts to show that this is not in fact the case since the term “absolute space” should not be interpreted as referring to Newton’s conception of space. In the second part of the article, the author focuses on the critique of Leibniz’s conception of space that is the main theme of Kant’s aforesaid work. Leibniz’s conception, in Kant’s view, is shown to be inadequate because it comes into conflict with phenomena by not being able to explain the existence of incongruent counterparts, such as right and left hands., and Jindřich Karásek.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
256. K problematike kultúrneho uznania Charlesa Taylora
- Creator:
- Solík, Martin
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, recognition, Charles Taylor, cultural recognition, identity, authenticity, politics of universalism, politics of difference, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- This article deals with the fundamental features of Taylor´s concept of recognition and considers some problem areas to which cultural recognition is relevant. Our identity is partly characterized by the recognition or the misrecognition - too often by the misrecognition - of others. The collapse of original social settings has brought a transition from honour to dignity, implying a redefinition of identity and authenticity. The period in which people from western society lived in their pre-determined settings, and with corresponding characters they were called to represent, has lost its relevance today. Taylor distinguishes between the politics of universalism and the politics of difference, both of which are based on the politics of this transition from honour to dignity. Taylor refers to context and particular sociability values, although the community’s perception does not reflect any overly-particularist tendencies. His thesis has universalist elements from which he derives normativity. Universal moral ontology is, according to Taylor’s thesis, a condition for particular values and standards in practice., Martin Solík., and Obsahuje poznámky a bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
257. K problematizácii chápania autority u Hannah Arendtovej
- Creator:
- Peter Dinuš
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, autorita, philosophy, authority, autoritářství, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Obsahom článku je kritika chápania autority u Hannah Arendtovej, podľa ktorej patrí k charakteristickým rysom moderného sveta kríza a následná strata autority. Simultánne s autoritou v jej chápaní ustupuje aj sloboda, ktorá je od začiatku 20. storočia vážne ohrozovaná totalitarizmom. Dôvod tvrdenia, že autoritu postihla kríza, ktorá spôsobila jej zánik, je skôr filozofický ako politický, je to relativizmus, skepticizmus a pesimizmus, aký sa objavil v západoeurópskom myslení od konca prvej svetovej vojny. Autoritu je však potrebné odvodzovať nie z ideovo-politickej tradície, ale z reálnych spoločenských podmienok. Musíme ju vnímať na pozadí diferencujúcej reality sveta vyznačujúcej sa spoločenskými protikladmi a bojmi, v ktorej snaha zakonzervovať svet tradičnou autoritou a náboženstvom musí nakoniec skončiť neúspechom. Autorita je tak vec relatívna a oblasti jej aplikácie sa menia v rôznych fázach spoločenského vývinu., The aim of the article is to criticise the concept of authority as presented by Hannah Arendt, who claims that crisis in, and subsequent loss of, authority are typical features of the modern world. The weakening of authority goes hand in hand with the retreat of freedom, which has been seriously jeopardised by totalitarianism since the early-20th century. The reason for the claim that authority is afflicted by crisis, causing its demise, is more philosophical than political; this mixture of relativism, scepticism and pessimism began to take shape in Western European thought after World War II. However, authority should be derived not from an ideological or political tradition, but from real social conditions. It must be seen against the background of the diverging reality of the world characterized by social contradictions and struggles, in which an effort to bind the world by traditional authority and religion must ultimately fail. Yet, authority is a relative concept and so its scope of application varies in different stages of social development., and Peter Dinuš.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
258. K věčnému míru: filosofický náčrtek Immanuele Kanta
- Creator:
- Kant, Immanuel, Kavka, Josef V., and Hume, David
- Publisher:
- O. Kypr
- Format:
- print and 75 s.
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Filozofické systémy a hlediska, filozofie, philosophy, 5, and 14
- Language:
- Czech and German
- Description:
- přeložil Josef Kavka.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
259. K založení kritické teorie globální společnosti
- Creator:
- Oleg Suša
- Type:
- article, diskuse, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, globální společnost, sociální aktéři, interakce, nerovnosti, lidská práva, uznání, sociální a environmentální spravedlnost, inequalities, human rights, social and environmental justice, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- V sociální a politické teorii dnes stojíme před úkolem komplexního uchopení paradigmatu globálních interakcí charakterizovaného pluralitou sociálních aktérů a zájmových konfliktů. Založení kritické teorie globálních interakcí je spojeno s řešením teoreticko-metodologických otázek i věcných problémů analýzy a interpretace. Jde o poměr kritické analýzy reálných procesů a normativněutopické projekce sociální změny. Věcné problémy jsou spojeny s analýzou předpokladů a překážek utváření globální společnosti a politiky a s tím, jak jsou vymezovány ve své komplexitě., In social and political theory today we are presented with the task of arriving at a complex understanding of the paradigm of global interaction in which there is a plurality of social actors and conflicts of interest. The grounding of a critical theory of global interactions is connected with a resolution of theoretico-methodological questions and of detailed problems of analysis and interpretation. At issue is the relation between a critical analysis of realistic processes and normatively-utopian projections of social change. The detailed problems are connected with an analysis of the assumptions and obstacles when creating a global society and global politics, and with the question of how they are to be defined in their complexity., and Oleg Suša.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
260. Kam sahá hranice našich morálních ohledů?
- Creator:
- Marie Skýbová
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, ekologická etika, vlastní hodnota, neantropocentrismus, úcta k životu, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Příspěvek je zaměřen na otázku z oblasti ekologické etiky, jak stanovit hranici našich morálních ohledů. Ačkoliv antropocentrismus přináší možnosti založení dobře odůvodněné ochrany přírody, autorka si všímá více neantropocentrických přístupů, u nichž existuje předpoklad, že morální ohledy bychom měli brát na mimolidské tvory kvůli nim samým. Mezi neantropocentricky orientovanými filosofy panuje neshoda v otázce, co do těchto ohledů má spadat – zda to, co je schopno trpět (P. Singer), či to, co má zájmy (R. Attfield), dobro nebo vlastní hodnotu (P. Taylor). Tak se hranice morálních ohledů rozšiřuje od člověka přes vyšší druhy zvířat až ke všemu životu. Ve druhé části příspěvku autorka na příkladu posledního člověka (R. Routley a R. Attfield) zpochybňuje vhodnost hledání rozlišujícího kritéria pro morální ohledy. Ekologická etika však představuje určitý základ pro společensko-politickou praxi a pro tyto účely se kritérium života a morální princip úcty ke všemu životu jeví jako nejvhodnější., This article focuses on the question, in the area of ecological ethics, of how to determine the bounds of our moral considerations. Although anthropocentrism does provide possibilities for the proper founding of a justification for the protection of nature, the author finds a greater number of non-anthropocentric approaches which assume that our moral considerations should be extended to non-human creatures for their own sake. Among the non-anthropocentrically oriented philosophers there is no consensus on the question of what should be included in those considerations – whether it is that which is susceptible of suffering (P. Singer), or that which has interests (R. Attfield), or that which has the good or its own value (P. Taylor). Thus the bounds of moral considerations are extended from man, first to the higher forms of animals, then to all life. In the second part of the article the author, using the example of the last man (R. Routley and R. Attfield), calls into question the appropriateness of seeking a distinguishing criterion for moral considerations. Ecological ethics, however, present a certain basis for socio-political praxis and for the aims which the criterion of life and the moral principle of respect to all life reveal as most appropriate., and Marie Skýbová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public