Jednou, krátce před půlnocí, tížen příslibem redakci Československého časopisu pro fyziku, nechávám běžné práce, otevřu Word a po nadpisu mě napadne podívat se do kalendáře: opravdu, za chvíli začíná 19. říjen 2010. Právě před 100 lety, 19-10-1910 (tak sám rád psal), se narodil Subrahmanyan Chandrasekhar, velká postava vědy 20. století, jeden z nejuniverzálnějších astrofyziků, nositel Nobelovy ceny za fyzku v roce 1983, ve vědeckých kruzích známý jako Chandra. O fyzikálním a astronomickém významu jeho Nobelovy ceny, kterou získal společně s W. A. Fowlerem, jsem již v tomto časopisu psal [1]. V následujícím se chci více zaměřit na události a postavy v okolí jeho světočáry; přitom čerpám především z podrobné biografie [2]. Na závěr připojím několik osobních vzpomínek na interakci s ním, nebudu však již opakovat ty, které jsou uvedeny v článku psaném před 27 lety., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii
Prezentovaný príspevok uvádza hlavné charakteristiky fluorescenčného farbiva merocyanínu 540 (MC 540), jeho interakciu s biologickými membránami a prehĺad jeho biofyzikálnych a biomedicínskych aplikácií. Dôraz je kladený na najnovšie možnosti aplikácií MC 540, a to v cytometrickej detekcii kapacitácie spermií a prokoagulačnej aktivite trombocytov, v elektroforetickej analýze alifatických karboxylových kyselín a peptidov a v optických senzoroch pro stanovenie amónia v pôde a vodných sedimentoch., Libuša Šikurová., and Obsahuje seznam literatury
Portrét čínského fyzika, který získal v r. 2009 Nobelovu cenu za vynikající zásluhy o realizaci přenosu světla vlákny pro optické komunikace., Charles Kuen Kao ; přeložil Ivan Gregora., and Rubrika: Nobelova cena za fyziku
Čtvrtého srpna 2012 nás ve věku 78 let opustil náš kolega RNDr. Josef Novák, CSc., dlouholetý vědecký pracovník oddělení chemie Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze., Pavel Boháček, Libor Juha, Zuzana Málková., and Obsahuje seznam literatury
V článku je popsáno chování tenké vrstvy cholesterického kapalného krystalu (mezofáze) mezi dvěma podložkami majícími schopnost orientovat tyčinkovité molekuly mezofáze homeotropně, tj. kolmo k jejich povrchu. Toto kotvení je nekompatibilní se šroubovitou strukturou uspořádání molekul cholesterické mezofáze a v dostatečně tenkých vrstvách, popř. při současném působení elektrického pole, vede k rozvíjení struktury v celé tloušťce vrstvy. Za specifických podmínek přitom vznikají rozmanité izolované elemtenty mezofáze se šroubovitou strukturou, tzv. cholesterické prsty, obklopené homeotropně orientovanou nematickou mezofází. Jejich existenci byla velmi dlouhou dobu věnována minimální pozornost. Teprve dokonalejší mikroskopické metody, videomikroskopie, počítačová analýza obrazu a speciální experimentální techniky umožnily výzkum, který vedl k rozlišení různých typů cholesterických prstů, k určení jejich struktury, podmínek jejich vzniku a existence i k objevení pohybu některých prstů v elektrickém poli. Stručný přehled některých zajímavých i překvapivých výsledků systamatického výzkumu cholesterických prstů je prezentován v tomto referátu., Slavomír Pirkl., and Obsahuje seznam literatury
Meranie je súhrn činností s cieĺom určiť hodnotu meranej veličiny. Táto hodnota by sa mala uvádzať spolu s toleranciou, v ktorej leží pravá hodnota meranej veličiny, prípadne toĺkými číslami, koĺko odpovedá platným miestam výsledku merania. To je dôležité najmä v súčasnosti, keď sa pre spracovanie výsledkov používajú počítače pracujúce s číslami s veĺkým počtom miest. Žiadnym meraním nezískame správnu hodnotu meranej veličiny, pretože každé meranie je zaťažené chybou. Chyba charakterizuje presnosť merania. Účelom štúdia chýb je zistenie celkovej chyby, jej čiastkových zložiek a ich príčin. Analýza chýb je základnou podmienkou zvyšovania presnosti merania. Výsledok merania je neúplný, pokiaĺ neobsahuje možný rozsah chýb., Miroslav Gutten, Ján Michalík, Jozef Kúdelčík., and Obsahuje seznam literatury