Biologie dekompozitorů byla vždy tak trochu na druhé koleji širšího vědeckého i veřejného zájmu. Není se trochu čemu divit – než se přehrabovat v něčem nevábném, je pohodlnější pozorovat zvířata na rostlinách či jejich predátory. Nicméně dekompozitoři si naši pozornost zaslouží už jen tím, že po nás uklízejí, ať jde o kontinuální úklid koprofágů, tak o jednorázový úklid, který po nás provedou nekrofágové, a tím pomáhají udržovat to krásné a přitažlivé v chodu a stabilitě. Z koprofágů se již od věků pyramid těší jisté pozornosti koprofágní brouci, nicméně za poslední léta o nich v naší literatuře mnoho slyšet nebylo. Cílem tohoto článku je tedy představit širší veřejnosti tyto koprofágní brouky s jejich osobitou a zajímavou ekologií, která zajímavě ovlivnila jednu lidskou kulturou., Dung beetles are introduced as an important and interesting ecological group. Their ecology, what they eat and their impact on human culture and society are reviewed. Although they are no longer considered to be a deity, dung beetles still prove to be highly beneficial for both nature and human society, thanks to their degradation of dung., and František Xaver Jiří Sládeček.
Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Halančíci rodu Nothobranchius jsou přizpůsobeni životu v periodických vodních tůních v afrických savanách. Období sucha přežívají v embryonální fázi vývoje. V současné době se rozeznává přes 60 druhů halančíků rodu Nothobranchius, kteří žijí v travnatých savanách a řídkém sezonním lese v širokém pásu východní Afriky. Druh N. furzeri se stal modelovým organismem pro výzkum stárnutí a věnují se mu v několika laboratořích v Evropě, USA a Asii. Náš výzkum se zaměřuje hlavně na evoluční ekologii tří druhových komplexů tohoto rodu v oblasti jižního a středního Mosambiku., Killifish from the genus Nothobranchius are adapted to temporal pools in African savannahs. They survive the dry phase as dormant eggs and develop rapidly after the onset of rainy season. There are about 60 species of Nothobranchius distributed throughout Eastern Africa. One species group became a model for studies on ageing. Our current field and laboratory research on annual Killifish from Mozambique is reviewed and particular studies on their ecology and evolution are highlighted., and Martin Reichard.
Článek shrnuje současné znalosti o distribuci ryb a její dynamice v našich přehradních nádržích. Především jsou popsány změny distribuce ryb v průběhu a mezi několika důležitými obdobími, jako je třecí období, období sběru potravy a zimní období. Dále je diskutován přínos současného rozvoje metodik vzorkování ryb k porozumění jejich distribučních vzorců., This paper summarizes current knowledge of fish distribution and its dynamics in Czech water reservoirs. The dynamics of fish distribution is described during the three periods, including spawning, feeding and wintering. And the importance of current fish sampling technique innovations for understanding fish distribution patterns is also discussed., and Martin Říha a kolektiv autorů.
The Costanera Sur ecological reserve in Buenos Aires, Argentina, was established in 1986 on the banks of the Rio de la Plata on excavated substrata landfill, where free space was left for plant and animal communities to take over. The 350 ha of the reserve include such biotopes as wetlands, pampas and small areas of woodland, providing a valuable site for the city's inhabitants to meet various species of animals in close proximity to the historical city centre, e.g. 270 bird species have been recorded there., Andrej Funk, Kateřina Funková., Ekologická rezervace Costanera Sur v Buenos Aires v Argentině vznikla v roce 1986 na břehu Río de La Plata na skládce vytěženého substrátu, kde byl ponechán volný prostor k sukcesi společenstev rostlin a živočichů. Na ploše 350 ha rezervace zahrnuje biotopy mokřadů, pampy a malých úseků lesa a představuje cennou lokalitu pro rekreaci obyvatel města i pro poznávání různých druhů zvířat v těsné blízkosti historického centra města. Zatím zde byl doložen výskyt např. 270 druhů ptáků., and cze
Detailní výzkum recentní fauny umožňuje srovnání s výskytem jednotlivých druhů v období od glaciálu, přes oteplení na počátku holocénu, klimatické optimum holocénu i s nástupem zemědělství až po zhoršení podmínek v mladším holocénu. Fosilní záznamy mohou pomoci při vysvětlení absence konkrétních druhů na určitém místě v současnosti. Autoři článku také diskutují vliv ekologických fenoménů na lokální druhovou diverzitu - některé z nich druhovou bohatost zvyšují (říční, krasový a vrcholový fenomén), jiné ji snižují (hadcový a pískovcový fenomén). Faunistický výzkum musí probíhat ruku v ruce s taxonomickými studiemi. I v tak malakologicky prozkoumaných zemích, jako je Česká republika, jsou stále objevovány pro dané území nové druhy, včetně invazních – žádné území není prozkoumané jednou provždy. Článek zmiňuje některé důležité faunistické objevy na území České republiky, tak připomíná zásadní význam tohoto dnes podceňovaného oboru a nastiňuje také jeho výhled do budoucnosti., It is important to study the occurrence (presence vs. absence) of extant species; fossil records can help explaining the patterns. The role of ecological phenomena on local species diversity is discussed. The impact of ecological phenomena on local species diversity is discussed – some of them increase (river, karst and hilltop phenomena), while others decrease the species diversity (serpentine and sandstone phenomena). Faunistic research must go hand in hand with taxonomic research. Even in a well-explored country such as the Czech Republic, new species for this area are constantly being discovered including some invasive species, making faunistic research a never-ending story., and Lucie Juřičková, Vojen Ložek.
Mezi hlemýždě (Helix) patří některé z největších druhů suchozemských plžů v západní části palearktické oblasti. Článek představuje vybrané druhy hlemýžďů a pestrost prostředí, která obývají. Mnoho druhů lze snadno spatřit, protože se vyskytují na turisticky atraktivních lokalitách, přesto jsou tyto druhy jen povrchně prozkoumané a neví se ani, kolik druhů žije v Evropě. Mimo pravé hlemýždě ještě existují ve Středomoří a subtropické oblasti Severní Ameriky ještě tři další skupiny s podobným tvarem ulity, které se vyvinuly nezávisle na hlemýždích., The genus Helix, comprising some of the largest snails of the western Palaearctic, is introduced along with some of its representatives and the variety of their habitats. Many of the species are easy to spot, because they can be found at frequently visited sites in the Mediterranean. However, our knowledge of many of these species is superficial, and we don’t even know how many species occur in Europe. There are also three other groups, which resemble the genus Helix by their shell, but have evolved independently in the subtropics of the Mediterranean and Northern America., and Ondřej Korábek.
Společenstva mravenců většinou reagují na změny jejich biotopů méně výrazně než společenstva jiných organismů. V biotopech měnících se pozvolněji (např. neobhospodařované louky) se zpravidla dlouho zachovává původní druhová skladba myrmekofauny, zatímco výměna druhů z jiných skupin (rostlin i většiny bezobratlých) je mnohem rychlejší. Podobně na člověkem výrazně pozměněných lokalitách typu výsypek, odkališť nebo pískoven společenstvo mravenců velmi často sestává pouze z několika běžných druhů, zatímco mezi ostatními organismy se obyčejně najde řada druhů z Červené knihy. Mezi příčiny těchto rozdílů patří zejména značná schopnost mravenců regulovat podmínky panující v hnízdě, jejich agresivita a způsob šíření. Nově vzniklou lokalitu nejrychleji osídlí druhy mravenců běžné v okolí, kdežto obecně vzácnější specialisté mají zpoždění a již existující kolonie dříve příchozích je na lokalitu nepustí. Na druhou stranu z výskytu kolonií druhů na místech pro ně nevhodných může ukazovat, že na těchto lokalitách panovaly v uplynulých letech podmínky odlišné., Ant assemblages are usually less affected by environmental alteration than other organisms. They persist without obvious changes in slowly changing habitats (e.g. unmanaged meadows) much longer than assemblages of plants or most invertebrates. Similarly, communities of ants consist of several common species in anthropogenic habitats (spoil dumps, coal ash settling basins or sandpits) whereas assemblages of other organisms usually contain some rare and endangered species. The ability of ants to regulate environmental conditions in nests, their agressivity and mode of dispersion play an important role in this respect. A new locality is often first colonised by common ant species. The occurrence of colonies of certain species in habitats with suboptimal conditions can indicate the past changes of local environmental conditions., and Pavel Pech.
Výskyt mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) byl znám na území České republiky po více než 40 let pouze z Račího potoka (povodí řeky Moravy) na severní Moravě. Od roku 1994 až do současnosti byla tamější populace dlouhodobě monitorována odlovy elektrickým agregátem. Počet evidovaných larev se ve sledovaném období pohyboval mezi 16 (1988) a 325 (2006) jedinci v přepočtu na jeden hektar. Synergické působení několika faktorů (přítomnost neprostupných migračních bariér, nestabilita naplavených jemných sedimentů, výskyt četných větších pstruhů) vedlo ke snížení její početnosti. Revitalizační opatření v toku během letech 2003-06 se ukázala být nedostatečná a nevedla k očekávanému zvýšení početnosti populace. Poslední průzkum v roce 2013 již nepotvrdil žádné exempláře mihule ukrajinské ve zkoumaném úseku potoka, v současné době je zde tedy pod hranicí zjistitelnost., The only population of Eudontomyzon mariae in the Czech Republic is known (for over 40 years) from the Račí potok brook in Northern Moravia. Since 1994, this population has been monitored. Numbers of larvae captured using electrofishing constantly indicated that the population is at the verge of extinction. The synergic influence of impermeable migration barriers, instability of sediments and numerous bigger trouts (Salmo trutta) has led to a reduction in the number of specimens. The revitalisation measures (2003-06) appeared to be insufficient for the anticipated population development. In 2013 no specimens were confirmed in the examined section of brook. The species can be classified as missing (i. e. below the detection threshold)., and Lubomír Hanel, Stanislav Lusk.
Škeblička plochá (Pseudanodonta complanata), dříve škeble plochá, se v České republice vždy považovala za vzácného a především řídce se vyskytujícího mlže, a to i v tocích málo ovlivněných člověkem. V současnosti je znám výskyt škebličky v povodí Dunaje z Dyje a z Moravy těsně nad ústím Dyje, ojedinělý nález pochází i z Malé Bečvy. V povodí Odry byla zaznamenána pouze z vlastní Odry. V povodí Labe je výskyt častější a lze ji stále nalézt v již zmiňované Orlici, Lužnici a Nežárce, dolní Otavě, dolním toku Berounky, Úhlavy, Radbuzy, z Ohře na dolním toku pod Terezínem nebo v Sázavě. Výskyt byl potvrzen i na několika místech ve Vltavě v Praze a níže po proudu. Největším překvapením však byl nález početné populace ve Vltavě v Praze v r. 2007 a 2009 při snížení hladiny, které provedlo Povodí Vltavy. Odhadovaný počet jedinců škebličky ve Vltavě v Praze činil 150 000 (Douda a kol. v tisku)., The Depressed River Mussel (Pseudanodonta complanata) has always been considered in the Czech Republic to be a rare inhabitant of larger rivers. First data on its occurrence were provided more than 140 years ago. The species is known from the Dyje and lower Morava (Danube drainage basin), Odra River (Odra drainage basin) and more data exist from the Elbe drainage basin from the rivers Elbe, Vltava, Ohře, Berounka, Úhlava, Radbuza, Lužnice, Nežárka, Otava and Orlice. The largest population with an estimated number of about 150,000 individuals has been found in the Vltava in Prague., and Luboš Beran.