Astronomové na jihočeské Observatoři Kleť se dlouhodobě zabývají studiem malých těles sluneční soustavy, v posledních letech v rámci projektu KLENOT. Hlavní oblastí jejich zájmu jsou blízkozemní asteroidy, v prvé řadě přesná astrometrická měření nezbytná pro přesné výpočty jejich drah a možných budoucích těsných přiblížení k Zemi. Dalším cílem projektu KLENOT je sledování komet a jejich neobvyklého chování. V neposlední řadě výsledky kleťského týmu přispívají k poznání populace jasnějších transneptunických těles., Jana Tichá., and Obsahuje bibliografii
Vědecký vedoucí projektu Martin Weisskopf hovoří o rentgenové observatoři Chandra, astronomii, kosmologii a krásném a udivujícím vesmíru., Martin Weisskopf ; přeložila Andrea Cejnarová., and Rozhovor byl uveřejněn na stránkách Science@NASA 14. června 1999.
Astrofyzika je fyzika "ve velkém", fyzika v laboratoři vesmíru s neuvěřitelně rozsáhlou škálou hmotností, rozměrů i teplot. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století její rozvoj nejvíce ovlivnil vynikající anglický astronom a matematik Arthur Stanley Eddington (1882-1944). Po šedesáti letech od jeho smrti stále nalézáme ve vědecké i populárně vědecké literatuře citace jeho článků a knih, neboť to byl on, kdo položil základy řešení mnoha astrofyzikálních problémů. Jím potvrzený ohyb světelných paprsků v blízkosti Slunce patří do série nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století., František Jáchim., and Obsahuje bibliografické odkazy
Doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc., (1925) působil v letech 1948-1970 v Astronomickém ústavu v Ondřejově (později ústav ČSAV). od r. 1956 jako vedoucí slunečního oddělení. Po odchodu do exilu pracoval na vědeckých ústavech v Holandsku, SRN a USA, od roku 1977 v laboratoři Space Research Organization Netherlands (SRON) v Utrechtu. kde odešel do penze v roce 1990. Stále však ještě pracuje na částečný úvazek na University of Califormia v San Diegu. Patří k předním světovým odborníkům zejména ve výzkumu slunečních erupcí. Je nositelem ceny Guggenheimových za astronautiku (USA, 1968) a Nušlovy ceny České astronomické společnosti (2002), členem Mezinárodní astronautické akademie a čestným členem Učené společnosti České republiky. Je po něm pojmenována planetka č. 17805. and Jiří Grygar.