a1_Reformní komunisté, kteří po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odešli do exilu a začali rozvíjet svou činnost v rámci skupiny Listy (sdružené kolem bývalého ředitele Československé televize, vydavatele římského exilového dvouměsíčníku Listy a později poslance Evropského parlamentu Jiřího Pelikána), se při hledání politických spojenců proti Husákově §,,normalizaci'' snažili budovat kontakty hlavně s vlivnými představiteli západoevropské levice. Tento text ovšem sleduje jejich exilové angažmá, kterému dosud nebyla věnována pozornost - a sice rozvíjení kontaktů s čínskými komunisty, kteří byli v posrpnovém období na mezinárodních fórech hlasitými kritiky sovětského expanzionismu. Autor ukazuje, jak se toho exulanti snažili využít pro posílení svých pozic coby zahraniční socialistické opozice proti ,,normalizačnímu'' režimu. Při navazování těchto kontaktů mohli stavět na vazbách, které v Číně měl zejména Jiří Pelikán (1923-1999) z dob svého působení v Mezinárodním svazu studentstva. Jeho někdejší čínští kolegové v čele s Chu Jao-pangem (1915-1989) vystoupali během druhé půle sedmdesátých let na čelná místa ve stranické hierarchii a díky tomu se exulantům otevřely širší možnosti spolupráce. Z Číny získávali průběžné finanční příspěvky na své aktivity a Číňany naopak zajímal československý pokus o reformu státního socialismu z konce šedesátých let., a2_Autor přibližuje návštěvy vyslanců skupiny Listy do Číny, kteří své tamní partnery seznamovali s aktuálním vývojem ve střední Evropě včetně informací o disentu a opozičním hnutí. Specifickou iniciativou v rámci této spolupráce byl pokus prosadit vlastního zástupce v českém vysílání Rádia Peking - to se dočasně podařilo, ale plán ovlivňovat obsah vysílání do Československa, tak aby se mohlo stát pro posluchače ve vlasti informační alternativou k oficiálním médiím, se nezdařil a zástupci skupiny Listy působili ve vysílání jen jako jazykoví poradci., a1_Some reform Communists who went into exile after the Soviet-led military intervention in Czechoslovakia, in August 1968, began to work in the Listy group led by Jiří Pelikán (1923-1999), a former Director of Czechoslovak Television, the publisher of the Rome-based exile bimonthly Listy, and, later, a Member of the European Parliament. In the search for political allies against Husák´s regime of ''normalization'' (the return to hard-line Communist rule), they tried to establish contact mainly with influential representatives of the West European Left. This article, however, examines an area of their involvement in exile, which has previously not received attention - namely, their efforts to develop contacts with Chinese Communists who in the period after August 1968 were vociferously speaking out at international forums and criticizing Soviet expansionism. The author demonstrates how the exiles tried to take advantage of this in order to strengthen their positions as members of the foreign socialist opposition to the normalization regime. When establishing these contacts, they could build particularly upon those that Pelikán had developed in China while working in the International Union of Students. In the second half of the 1970s his erstwhile Chinese colleagues, led by Hu Yaobang (1915-1989), rose to leading positions in the Party, thus creating considerable opportunities for the exiles to work with them. From China, they received continous funding for their activities, while the Chinese were interested in the Czechoslovak attempt to reform state socialism in the late 1960s., a2_The author acquaints the reader with visits by Listy ''envoys'' to China, who acquainted their partners there with current developments in central Europe, including information about dissidents and the opposition movement. A special initiative as part of this collaboration was their attempt to get their own representatives involved in the Czech broadcasts of Radio Peking. Though they briefly succeeded in this, their plan to influence the content of transmissions to Czechoslovakia, and thereby make it an information source for listeners which would provide an alternative to state-controlled Czechoslovak mass media, ultimately came to naught: members of the Listy group worked at Radio Peking only as language advisers for the Czech broadcasts., Petr Orság., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Kniha, původně vydaná francouzsky pod titulem Itinéraire d’un Triangle Rose (Paris, Florent Massot 2010), vznikla na základě rozhovorů autora s Rudolfem Brázdou, posledním známým svědkem, jenž byl vězněn v nacistických koncentračních táborech z důvodu své homosexuální orientace. Recenzent rekapituluje Brázdův příběh a upozorňuje na různé aspekty nacistické perzekuce homosexuálů i postavení a života homosexuálních vězňů v koncentračních táborech. Na autorově podání mu schází zasazení biografického příběhu do širšího historického kontextu, vydání knihy ale považuje za cenné., The work under review, originally published in French as Itinéraire d’un Triangle rose (Paris: Florent Massot, 2010), is based on interviews that the author conducted with Rudolf Brázda, the last known witness of the men who were imprisoned in German concentration camps for their homosexuality. The reviewer outlines Brázda’s life story, and points to various aspects of the Nazi persecution of homosexuals and to the standing and lives of homosexuals while concentration-camp prisoners. Apart from feeling that the author should have put the biographical story into its broader historical context, the reviewer considers this a valuable publication., [autor recenze] Jakub Diviš., and Obsahuje bibliografii
Recenzentka analyzuje přínos publikace českého překladu knihy v kontextu současné světové diskuse o sovětských dějinách. Oceňuje přehlednou strukturu knihy, stručnost a srozumitelnost pro vysokoškolské studenty. Její vědecká hodnota však podle ní ustrnula v polovině devadesátých let minulého století, kdy kniha vyšla poprvé, protože český překlad nezohlednil výsledky patnáctiletého rozvoje zkoumání tohoto tématu a spokojil se s pouhým zpřehledněním názorů panujících koncem minulého století. Za jediné části knihy, které vyzývají dnešní historiky k hlubšímu zamyšlení, recenzentka považuje úvodní, blíže nevysvětlenou výtku britských autorů domnělému českému antikomunismu a závěrečnou současnou úvahu Víta Sommera o poměru československých komunistů ke Kominterně., The reviewer asks what contribution the Czech translation of McDermott and Agnew’s The Comintern: A History of International Communism from Lenin to Stalin makes in the context of contemporary international discussions of Soviet history. Although she appreciates the straightforward structure of the book, its concision, and its clarity for university students, she argues that its scholarship is stuck in the mid-1990s when the work was first published, because the Czech translation does not take into account the results of the fifteen years of research on the topic since then, and is satisfied to present a mere overview of the opinions that were dominant at the end of the last century. According to the reviewer, the only parts of the book that might provoke today’s historians to deeper thought are the introduction, the British authors’ reproaches, unexplained, of alleged Czech anti-Communism, and the conclusion, recently written by the Czech historian Vít Sommer, about the Czechoslovak Communists’ relationship with the Comintern., [autor recenze] Daniela Kolenovská., and Obsahuje bibliografii
The article presents the unique collection of Quaker literature in the Library of the Czech Academy of Sciences. It comprises 209 books printed between 1648 and 1946, acquired by the married couple Libuše Ambrosová and Miloš Vejchoda-Ambros during their stay in England in 1940-1946., Markéta Kučerová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Kniha Igora Lukeše Československo nad propastí: Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948 (Praha, Prostor 2014) přichází podle autora s řadou nových poznatků a postřehů, ocenění zaslouží především zmapování činnosti amerických tajných služeb v poválečném Československu, založené z velké části na nevyužitých pramenech. Diskutabilní je však Lukešova teze, že poválečné Československo bylo pro Američany zkušební laboratoří budoucího evropského vývoje a hrálo v tom smyslu pro ně klíčovou roli. Jestliže to mohlo platit v roce 1945, se zhoršováním mezinárodní situace jejich zájem o Československo rychle klesal a o dva roky později už věnovali prioritní pozornost jiným evropským zemím. Autor se dále věnuje tématu americké veřejné diplomacie a propagandy v poválečném Československu, které administrativa Spojených států přes naléhání velvyslance Laurence A. Steinhradta velmi podcenila a jež Lukeš ve své práci zcela pominul. Nelze tak přiřknout veškerou zodpovědnost za americký přístup právě Steinhardtovi, jak činí Lukeš., Igor Lukeš’s On the Edge of the Cold War: American Diplomats and Spies in Postwar Prague (2012), published in Czech as Československo nad propastí: Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948 (Prague: Prostor, 2014), offers, according to the reviewer, a number of fresh observations and new pieces of information, and it merits praise mainly for charting out the activity of the US secret services in post-war Czechoslovakia, which the author has achieved using largely hitherto unused sources. Nevertheless, Lukeš’s claim that for the Americans post-war Czechoslovakia was a laboratory of future European developments, playing a key role for them in that sense, is highly debatable. Though that may have been true in 1945, their interest in Czechoslovakia rapidly waned with the worsening international situation, and two years later their attention was primarily turned to other European countries. The author also considers American public diplomacy and propaganda in post-war Czechoslovakia, which the US Administration, despite the urgings of Ambassador Laurence A. Steinhardt, greatly underestimated, something Lukeš has completely ignored in this work. It is therefore unfair of Lukeš to assign all of the blame for the American approach to Steinhardt., and Jan Koura.