Otevření expozice „Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit!“ v Národním technickém muzeu vernisáží 3. března 2015 zahájilo cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. Ředitel NTM Karel Ksandr při této příležitosti připomněl dlouhodobou spolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť například unikátní van de Graaffův generátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla výstava k 60 letům Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; za společnými aktivitami se ale lze ohlédnout i do starší doby, a to zejména za těmi, které se konaly v rámci „Týdne vědy a techniky“. Mimo jiné zde měla veřejnou premiéru také kniha „Sto českých vědců v exilu“ (viz AB 7-8/2011), uskutečnily se tady i akce k roku DNA (viz AB 5/2003). and Marina Hužvárová.
Právě ve výroční den 23. ledna, kdy byla v roce 1890 založena Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, začal letošní cyklus oslav, jež budou na různých místech toto významné jubileum připomínat. Akademický bulletin za čtvrt století své existence publikoval množství informací k historii i současnosti naší Akademie věd a zaznamenával veškeré iniciativy k informování veřejnosti o kulturním a historickém odkazu neuniverzitních badatelských institucí v českých zemích. Dovolte tedy, abychom vám též připomněli velké oslavy ke stému výročí ČAVU v roce 1991. Začneme ale slavnostním zasedáním v Senátu Parlamentu ČR, kde zazněl také příspěvek ředitele Masarykova ústavu a Archivu AV ČR dr. Luboše Velka, jenž v AB 1/2015 pod názvem Jubilejní rok Akademie věd otevřel rubriku ke 125. výročí. Zahajovací den oslav vyvrcholil společenským programem v klášteře sv. Anežky České. and Marina Hužvárová.
23. ledna 2015, si Akademie věd ČR připomíná 125. výročí založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění - své přímé předchůdkyně, která se v roce 1952 společně s dalšími dobovými vědeckými institucemi stala základem Československé akademie věd. Idea založení neuniverzitní výzkumné instituce v českých zemích ovšem sahá mnohem dále než pouze do roku 1890, kdy se ji podařilo realizovat. and Luboš Velek.
Nezbytnou součástí plánování času je kalendář, který se navíc postupem doby stal přímo ideálním nosičem propagačního sdělení. Ať už je to skromná kartička, stolní kalendář anebo jeho luxusní nástěnná varianta - všechny poskytují spoustu prostoru pro obrazový i textový doprovod. Své kalendáře má pochopitelně i Akademie věd a my si jich pár prolistujme. and Marina Hužvárová.
Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se 16. června 2015 konal koncert Komorního orchestru Akademie Praha (KOA). Členové orchestru, z nichž někteří jsou či byli pracovníky Akademie věd ČR, jej věnovali 125. výročí vzniku Akademie věd, na jejíž půdě se toto těleso před čtvrt stoletím zrodilo a s jejíž podporou soustavně rozvíjí zájmovou uměleckou činnost. Na programu večera byla dvě vrcholná díla světové hudební tvorby: Beethovenův Klavírní koncert č. 5, Es dur „Císařský“, op. 73, a Dvořákova Symfonie č. 8, G dur „Anglická“, op. 88, k jejichž provedení byl při této slavnostní příležitosti orchestr rozšířen do rozměrů symfonických. and Jan Hrdlička.
Dne 18. února 2015 převzal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze pamětní medaili Jana Patočky za zásluhy v humanitních vědách Adolf Filáček z Filosofického ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách obdržel Václav Pavlíček z Ústavu státu a práva AV ČR a Právnické fakulty UK, čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR obdržela Drahoslava Vaníčková. O den později u příležitosti Kolokvia ÚMCH AV ČR 2015 obdržel čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách prof. Karel Ulbrich z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. and redakce Akademického bulletinu.
Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka, kterou od roku 2003 uděluje předseda Akademie věd ČR jako ocenění za dlouholetou popularizaci vědeckých poznatků, převzali 28. ledna 2015 etnografka Jitka Staňková, bohemistka Markéta Pravdová a redaktor Marek Janáč. and Gabriela Adámková.
Zkušenost mne naučila nebýt přehnaně nadšený a nezvat hned všechny kolegy na atraktivně znějící akce. A tak jsem ještě začátkem června pouze přemýšlel, jaké asi bude složení doktorandů na týdenním „Kurzu základů vědy Akademie věd“. Nejspíše fyzici, možná přírodovědci nebo lékaři - jako student filozofického oboru budu asi vyčnívat, přemítal jsem. Jaké překvapení, když jsem týden před zahájením na zahradní slavnosti u své bývalé pedagožky informační vědy potkal jednoho známého - architekta, který se na kurz také chystal. and Pavel Farkas.
Akademie věd ČR představila na prosincovém Akademickém sněmu novou strategii, která se připravovala dlouhou dobu kromě jiného v diskusi s řediteli pracovišť. Každá změna samozřejmě vyvolává ohlasy v celé šíři škály - od záporných reakcí až po ty kladné. Strategii AV21 představujeme čtenářům na následujících stránkách současně s informacemi ze sněmovního zasedání, ale přesto jsem požádala předsedu AV ČR prof. Jiřího Drahoše o zodpovězení několika otázek. and Marina Hužvárová.