Obraz (olej na plátně, 148, 5 x 199 cm). Zajatá Timoklea je přiváděna k Alexandrovi., Poche 1977#, s. 85., Kotalík 1982#, s. 108, č. k. 100., and Obraz původně v Žinkovech, zhotoven patrně pro hr. Františka Josefa z Vrtby. Námět podle Plutarchos, XXXIII, 12. Alexandr dává milost ženě, která zabila jeho důstojníka za to, že plenil Théby a znásilnil jí. Alexandr okouzlen její krásou ji propouští. Antické prvky: oděv Alexandra a jeho důstojníků (pitoreskní jsou však orientální kostými ostatních), Brandl tehdy klasicistní názor. Timoklea z Théb byla někdy zobrazována v kontextu ctností, jako statečnost a nebojácnost.
Nástropní freska. Figurální scéna nad schodištěm terasy před kulisou paláce. Pod rozevlátou drapérií na levé straně scény je zobrazen trůn, na něm sedí mladý bezvousý panovník s korunou na hlavě (Alexandr), kolem něho dvořané. Před trůnem skupina mužských a ženských postav, starší klečící žena s hlavou zahalenou závojem, na něm koruna (Sisygambis), po její pravici mladík (Ochus ?), zcela vlevo na schodech klečí dvě princezny a královna s korunou na hlavě (Barsyne/Statira, Driperis, Statira). Kolem další vojáci a služebnictvo, v popředí žena se psem na vodítku, na jehož obojku je signatura malíře, druhý pes stojí na schodech. Zcela vlevo na balustrádě zábradlí terasy sedí voják (Fáma ?) s trubkou., Kudělka 1966#, 466–467., and Freska je interpretována jako Coriolanus před Římem (Chadraba 1979), nebo jako Dáreovova rodina před Alexandrem (Uhlíř 2002). Námětem je bezesporu šlechetnost Alexandra Velikého, malíř totiž doslova kopíruje části maleb Pietra da Cortona v Palazzo Pitti, Florencie. Malby byly vydány v grafické podobě tiskem De Rossim (několikrát, circa 1677-1693). Autor v olomoucké fresce sloučil předlohy zobrazující dva zcela rozdílné hrdiny z antických dějin, vojevůdce Alexandra Velikého (356-323 př. Kr) a zakladatele Perské říše Cyra Velikého (zemř. 529 př. Kr.), původně zobrazené v samostatných výjevech ve Venušině sále v Palazzo Pitti. Tepper pro zobrazení Alexandra převzal kompozici sedícího Cyra s jeho druhy, zatímco postavy příslušníků Dáreovy rodiny ponechal téměř bez změn. Oba zmínění hrdinové zastupují Řeky a Peršany a postava s trubkou před trůnem panovníka je připomínkou věhlasného hrdiny. Záměrem objednavatele fresky tedy patrně bylo zobrazení konfrontace Alexandra Velikého s rodinou perského vládce Darea po bitvě u Issu (333 př. Kr.), při níž prokázal svou velkorysost.
Čtyři pískovcové plastiky z atiky. Muž s turbanem: Ninus jako Babylonie a Persie (605-539 př. Kr., Zlatý věk), muž s korunou: Kýros II. Veliký jako Médská Persie (539-330 př. Kr., Stříbrný věk), muž ve zbroji s helmou na hlavě: Alexandr Veliký jako Řecko (330-63 př. Kr., Bronzový věk) a muž s vavřínovým věncem a svitkem: Caesar jako Řím (63 př. Kr. - 1453, Železný věk)., Poche 1963#, 210., Poche, Preiss 1973#, 43-46, 165., Vlček 1999#, 445-448., and Sochy vládců, představující v podobě panovníků čtyři historické světové říše, odkazují na čtyři říše, které jsou popsány bibli, v knize Daniel - 2:31-45; 7:17, 7:23, 8:22, 2, 7, 8,11: babylonská (asyrská), perská, makedonská a římská říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko a šelma s deseti rohy jako Řím (srov. titulní list "Egesippi, des Hochberühmten Fürtrefflichen Christlichen Geschichtschribers…", Theodosius Rihel 1590). Podle snu Nabuchadnesara mohou personifikace označovat také věk Zlatý, Stříbrný, Bronzový a Železný. Zobrazováni byli také vládcové těchto říší NINUS (Nimrod) vládce Asyrie, KÝROS vládece Persie, ALEXANDR VELIKÝ vládce Makedonie a JULIUS CAESAR vládce Říma. Takto téma zpracoval Maerten de Vos (publikoval Adriaen Collaert, 1575-1618, série čtyř grafických listů: Čtyři slavní vládcové starověku), jsou zde uvedení Ninus, Kýros, Alexandr Veliký a Julius Caesar. Zobrazení panovníků čtyř antických říší v umění 18. století:1. fresková výzdoba všech čtyř stran na stropě audienčního sálu v augustiniánském klášteře Markt Sankt Florian, Michael Wenzel Halbax, Daniel und seine Vision der vier Weltreiche, 1712 (http://www.bildindex.de/?+pgesamt:%27Georg%27%20+pgesamt:%27Fischer%27#|6)2. štukové reliéfy na stropě radnice Schwäbisch Hall (Großer Ratssaal), Maximilian Josef Pöckhl , kol. 1735: http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_33c.jpg; http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_34c.jpg)
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami uprostřed stojící muž v antické zbroji (přilba s chocholem, meč) - Alexandr Veliký.