Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Minerva (přilba) odnáší mladého muže od Venuše, Amor se ho snaži zadržet. Venuše leží nahá na loži vlevo dole, u lože dva holoubci a služebné s jídlem a pitím. Na oblaku nahoře na mladíka čeká Juno s věncem z hvězd a Jupiter (koruna a orel). Dole uprostřed je Herkules (kyj) a válečník, v pravém dolním rohu Pán pozdvihá k mladému muži syrinx, za ním hostina bohů., Togner 1999#, č. 12., and Třetí ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže". Jedná se o nejambicióznější nástropní obraz z této série. Ideový program, kompozice i četné detaily byly převzaty z nástropní malby ve florentském Palazzo Pitti (Appartamento d'inverno, Sala di Venere), kterou Pietro Berrettini da Cortona namaloval v letech 1641-1647 k oslavě vévody Ferdinanda II. de'Medici. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ve Florencii na mladého hrdinu čeká na nebesích Herkules, v Kroměříži byl zaměněn za Jupitera a Juno, symboly autority.
Olej na plátně (86 x 258 cm): nalevo svatební tabule (číše a plné talíře), uprostřed sedí bohyně Thetis se smrtelníkem Peleem, nad nimi Apollón, který diriguje Múzy na opačné straně (v levém horním rohu) s hudebními nástroji. Nalevo stojí Bachus, napravo nahý Merkur (okřídlená čapka) jako číšníci. NAlevo od Bacha Marsyas (syrinx). Napravo pokračování příběhu, Paridův soud nalevo Minerva (zbroj), vedle nahá Juno a Venuše (s Amorem), které dává jablko sedící Paris, za ním Merkur. Výjev je zasazen do přírodního rámce., Togner 1999#, s. 357, č. 352., and Obraz je v kroměřížské sbírce doložen od roku 1904. Kompozice obrazu se vzdáleně podobá Wtewaelově Svatbě Pélea a Thetidy (1602, Braunscheig), kde je scéna s Paridovým soudem nalevo nahoře. Hlavním zdrojem poučení o svatbě Pélea a Thetis a Paridově soudu bylo shrnutí v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92), které obraz ilustruje.
Nástěnná malba, uprostřed štukového medailonu figurální skupina v oblacích. Dole sedí Venuše, v pravé ruce drží jablko, vedle ní sedí Juno s pávem, u jejích nohou letí Amor. Nad oběmi bohyněmi letí Minerva ve zbroji, vlevo v oblaku sedí Saturn., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.
Tableau z ebenového dřeva s rytinami na slonovině (48, 5 x 62, 7): uprostřed dole znak habsburského císaře, nahoře říšské jablko a zkřížený meč se žezlem. Uprostřed desky je oválný výjev z Helikónu. Pod kašnou s Pégasem na vrcholu skupina Múz hrajících na hudební nástroje, ke kašně přistupuje Minerva (přilba, štít, kopí, dlouhé šaty) a Juno (žezlo, dlouhé šaty). Napravo pavilon, v němž Múzy s globem, v pozadí průhled do krajiny s horami v pozadí. Nalevo deska s Martem (zbroj, meč. štít, u nohou kohout), napravo Mír (věnec na hlavě, v pozdviženépravici palmová ratolest, v pravizi pochodeň, zapaluje na zemi ležící zbraně a zbroj). V rozích desky s alegoriem živlů. Vlevo nahoře je Oheň: nahý Vulkán sedí na kovadlině s kladivem v ruce, obklopený děly a dělovými koulemi, před ním letí Amor (luk, šíp, toulec), na obloze Hélios na voze. Napravo nahoře Vzduch: nahý Merkur (okřídlená čapka, caduceus), troubí na trumpetu, okolo dechové nástroje, před Merkurem "Hommo Bulla", putto sedí na kouli a fouká mýdlové bubliny, v pozadí jeskyně, v níž ženy foukají sklo, nahoře nahá Juno (žezlo) na voze taženém pávy. Vlevo dole Voda: nahý Neptun (vousy, trojzubec) sedí na břehu moře, před ním ve vodě Amfitrité Tritón troubící na mušli. Vpravo dole: Země. Nahá žena sedí na hromadě plodů, před ní zemědělské náčiní, v pozadí pole, nad ním kopec s rotundou., Prag um 1600#, II, č. 739 s. 255-257., and Desku patrně objednal bavorský vévoda Vilém V. jako dárek pro císaře Rudolfa, z jehož sbírky dílo patrně pochází. Ikonografie desky navržená Sustrisem, dvorním malířem vévody Viléma V., byla inspirována úvodními verši Hésiodovy básně Zrození bohů (Theogoniá), kde jsou představeny Múzy tančící a zpívající na Helikónu. Deska píseň Múz ilustruje: z božstev, o kterých Múzy zpívají, jsou jako první zmíněni Jupiter, Juno a Minerva. Právě Juno a Minerva jsou zobrazeny uprostřed ústředního výjevu s muzicírujícími Múzami, ačkoliv se jinak společně neobjevují a Juno nebyla, na rozdíl od Minervy, s Helikónem nijak spojována. Minerva Juno k pramenu vede, což by mohla být narážka na Ovidiovo líčení o Minervině návštěvě Helikónu v Proměnách (5, 254-268). Jupiter na desce není zobrazen, ale jsou zde odkazy na císaře Rudolfa II. (dole císařský znak a nahoře insignie), čímž mohlo být naznačeno, že Múzy císaře opěvují jako druhého Jupitera. Výjevy v rozích jsou alegoriemi živlů, ale jejich uspořádání se zčásti kryje s pořadím božstev, o nichž podle Hesiodova textu Múzy zpívaly. Na desce je dole Neptun a Země a Hésiodův výčet témat, o nichž Múzy zpívaly, končí Oceánem a Zemí. Z neobvyklých motivů je třeba zmínit "Homo Bulla" (srov. Exemplum: Homo bulla est).