Olejomalba na alabastru (14, 4 x 10, 3 cm): císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj, žezlo v levici) sedí na trůnu, vedle něho orel., před ním turecký turban Císař ukazuje dopředu na skupinu zajatců, z ním vztyčená kopí císařské armády. Za Augustem stojí personifikace Říma (přilba, plášť, kopí), za ní prapor a standrata s orlem. Z nebe přilétá k císaři Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) s olivovou ratolestí a palmovým listem v pravici. Vpravo nahoře znamení Kozoroha., Kaufmann 1988#, I/44., Jacoby 2000#, č. 58 str. 178-180., and Na druhé straně alabastrové desky je portrét císaře Rudolfa II., který je tak definován jako druhý císař Augustus. Augustus je identifikován znamením Kozoroha, hlavním pramenem tu byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus znamení Kozoroha propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995). To byl také důvod, proč Rudolf II. Kozoroha přijal za svůj emblém, ačkoli se pod tímto znamením nenarodil. Podobně jako na Sadelerově rytině podle ztraceného Aachenova obrazu z roku 1603 byla i symbolika tohohoto Rudolfova portrétu ovlivněna slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. "Gemma Augustea" byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Z kameje Aachen převzal postavu císaře sedícího na trůně, vedle něhož je orel, personifikaci Říma, zajatce a znamení Kozoroha na nebi, ale zobrazení bylo aktualizováno a zajatci byli na Aachenově malbě charakterizováni jako Turci.