Travinné ekosystémy jsou významnou součástí středoevropské krajiny. Polopřirozená travinná společenstva dnes tvoří v Evropě místa s vysokou biodiverzitou, jsou velmi náchylná k degradaci a k jejich efektivní ochraně je nutné znát vlivy různých typů managementu. Neodmyslitelnými obyvateli těchto ekosystémů jsou také zástupci rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), kteří zde hrají důležitou roli v potravní síti. Zároveň jsou vhodným indikátorem změn stanovištních podmínek, a to zejména struktury vegetace, čehož lze využít při zjišťování dopadů různých managementových opatření. Jedním z nejběžnějších a zároveň pro hmyz nejméně vhodných typů péče je dnes mechanizovaná seč. Nevhodná péče o travinné ekosystémy může ovlivňovat druhovou bohatost jak v měřítku lokálním tak i v měřítku krajiny. Snížení negativního dopadu seče ve prospěch biodiverzity lze docílit několika způsoby - např. zmírněnou intenzitou zásahu, a to posunutím nebo vynecháním první seče, nebo ponecháním neposečených ploch., Grasslands are an important part of the Central European landscape. Seminatural grasslands are considered to be biodiversity hotspots in Europe, with high conservation value. However, they are very unstable, and for their effective conservation it is necessary to know how different management systems affect the progression of the ecosystem. Orthopterans play an important role in the food web and they are also a good indicator of changes in habitat conditions, particularly in the vegetation structure, which can be used in determining the impact of different types of conservation management. Nowadays, one of the most common and least insect-friendly type of care is mechanized hay harvesting. Improper care can affect the species richness (both, on the local and landscape scale). The negative impact of mowing can be reduced in favour of biodiversity in several ways, as described (e.g., mitigating the intensity of the process by delaying or omitting the first mowing, or leaving uncut refuges)., and Oto Kaláb.
Předkládaný článek přináší stručný průřez problematiky studia taxonomie štírů rodu Euscorpius. Evropským štírům byla věnována pozornost již od poloviny 18. století. Po bezmála 250 letech zkoumání se tento rod stále nedočkal vyřešení otázky své komplikované taxonomie. Zdá se ovšem, že současné studie kombinující morfologické, genetické a cytogenetické znaky mohou být klíčem pro odhalení skutečné druhové diverzity., This article briefly summarizes the last two and a half centuries of taxonomic research into the European genus of scorpions commonly known as small wood scorpions (Euscorpius). Despite the fact that taxonomists have been focusing on this genus since the mid-18th century, their taxonomy is not yet sufficiently resolved. However, present studies seem to be on the right track, and looking into a combination of morphological, genetic and cytogenetic features may hold the key to revealing the true diversity of the species., and Jana Plíšková.
Působení člověka a jeho zemědělské činnosti ovlivnilo přirozený vývoj měkkýších společenstev v průběhu holocénu. Nicméně, prehistorické a historické vlivy na přírodu vedly k vytvoření mozaiky rozmanitých stanovišť s vysokou druhovou diverzitou. Ve smutném kontrastu k tomu stojí moderní snahy o vylepšení přírody, jakými jsou různé rekultivace krajiny., Human influence and agriculture affected the natural development of mollusc communities during the Holocene. Nevertheless, prehistorical and historical impacts on nature have created a mosaic of different habitats with high species diversity, in sad contrast to modern attempts to improve nature, such as various landscape reclamations., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.