Pro značení živočichů se užívá celá řada metod externích i interních značek. Testovali jsme vliv vnějšího značení na suchozemské stejnonožce (Isopoda) a zjistili jsme, že značení lakem na nehty zvyšuje mortalitu stínek obecných (Porcellio scaber) a že lak na nehty, stejně jako včelí označovač, způsobuje (přinejmenším) sníženou aktivitu svinek obecných (Armadillidium vulgare). Obě metody nejsou vhodné pro behaviorální studie., Zoologists often use internal or external marking techniques to distinguish individual subjects when they research a group of animals. We evaluated the effect of marking on terrestrial isopods. Our studies reveal that nail polish increased the mortality rate among the common woodlouse during a month-long monitoring period; and nail polish, as well as bee marker, decreased activity levels among the common pillbug in a short-term experiment. The conclusion is that neither agent is suitable as a marker in behavioural studies of woodlice., and Ivan H. Tuf, Táňa Drahokoupilová.
Článek představuje klíčové okamžiky evoluce suchozemských rostlin. Chce ukázat výsledky, které přinesl systematický výzkum nedávných let a které změnily naši představu o příbuznosti jednotlivých skupin cévnatých rostlin. Snaží se také vysvětlit a obhájit změny v zažitých skupinách a jménech., This article shows the evolution of land plants and presents the results of systematic research and changes in our understanding of phylogenetic relations. Changes in the group delimitation and in nomenclature are defended., and Milan Štech.
Orchid seeds are some of the smallest in the world, and they contain only an undifferentiated embryo. When germinating, they produce an absolutely unique structure called protocorm. This structure is unable to individually obtain all compounds which are necessary for its growth. In nature, specific symbiotic fungi help young orchids to grow. Under artificial conditions, fungi are usually substituted by nutritive medium in laboratory in vitro cultures. and Jan Ponert.
Analyzovali jsme stanoviště a rozšíření houby šupinovky Henningsovy (Pholiota henningsii) v Evropě, kde je známa z Holandska, Akvitánie, Pařížské pánve, Massiv Central, úpatí Pyrenejí a Alp ve Francii a Švýcarsku, třetihorních pánví v Rakousku a jižních Čechách, z Mazurských jezer v Polsku, ostrova Sjaelland v Dánsku a ostrovů poblíž Stockholmu ve Švédsku. Všude je velmi vzácná a v mnoha zemích je zařazena na červených seznamech ohrožených druhů hub. Roste na slatinách, přechodových rašeliništích i vrchovištích, jak živinami bohatých, tak chudých. Váže se na lokality a oblasti s dlouhodobou (tisíciletou) historií otevřených rašelinišť ležících v blízkosti vodních nádrží. V ČR byly tři historické lokality doplněny v roce 2012 o dvě nové. Dlouhodobá mozaika lesa a bezlesí se zdá být hlavní podmínkou pro přežívání tohoto druhu reliktních stanovišť., The occurrence of the rare fungus Pholiota henningsii has been analysed in Europe. It is known from the Netherlands, the Parisian and Aquitanian basins, the Massif Central, and the foothils of the Pyrenées and Alps in France, Switzerland and Austrian Terciary basins, with numerous mires, in southern Bohemia, the Mazury lakes in Poland, Sjaelland island in Denmark and the island region near Stockholm in Sweden. In many countries it is included in Red Lists of endangered species. The fungus occurs in spring fens, transitional mires and raised bogs, both nutrient rich and oligotrophic. It is confined to localities with long term (i.e. millennia-long) mire non-forest continuity, in the vicinity of open water bodies up to the present. In the Czech Republic three historical sites were completed by two new localities in 2012. A temperate and forest - treeless mire mosaic seems to be the conditional factor for the long-term persistence of this relict species., and Jan Holec, Tomáš Kučera.