Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Figurální scéna v krajině - na voze (dvojspřeží) stojí Mars (nahý, vlající plášť, kopí, meč, přilba), před ním letící žena s pochodní (Enyo). Za ním hořící město, nahé postavy mužů, truchlící ženy. V popředí skupina mužů a žen, jedna z nich drží za ruku dítě, druhé nese na rameni., Blažíčková-Horová 1998, 41, č. k. 24., and Bohyně války bořící města je zmíněna v Illiadě (Homer, Iliad 5. 590nn), kde doprovází svého bratra, boha Marta, v boji na straně Trójanů. Jako bohyně války je doprovázená Bolestí, Hladomorem a Panikou. Téma nebylo téměř zobrazováno. Budova v pozadí je patrně kolosseum,