Skleněná číška s broušeným motivem. Na plášti alegorie čtyř světadílů s určujícími nápisy. Sedící žena s korunou (Evropa), nahý divoch se slonem a krokodýlem (Afrika), Indián se lvem a pumou (Amerika), muž v turbanu s velbloudem (Asie)., Drahotová 1989#, 116., and Alegorie čtyř světadílů - Evropa, Amerika, Afrika, Asie.
Nástěnná malba ve štukovém rámu, pod nímž jsou plasticky provedené postavy dvou putti. V popředí kráva, kterou věnčí na ní sedící dívka - Európa, vedle nich další dvě dívčí figury., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., Togner 2010#, 79-80., and Jeden ze čtyř medailonů, které obklopují hlavní scénu na stropě jídelny (Sestoupení Juno na zem) a zobrazují Jupiterovy lásky (nevěry).
Kresba: nahá Európa na býku, dívá se dozadu, jednou rukou se drží rohu, druhou má zdviženou-, Kaufmann 1988#, 20.7., and Kresba (patrně kopie Sprangerovy kresby) je jediným dokladem o ztraceném obraze, který byl součástí pražské sbírky Rudolfa II.
Na atice bočního průčelí čestného dvora alegorické sousoší: putto s rohem hojnosti plným mincí, drží klasy, vedle něho žena sedící na lvu, v levé ruce ruce drží zrcadlo, v pravici meč, vedle ní had.
Olej na plechu (38 x 47 cm). Figurální scéna v krajině, na býka nasedá Európa, před ním Amor, kolem ní družky a putti s věnci- Únos Európy., Jirka 1982#, and Kopie podle originálu obrazu P. Veronese, z roku 1570 Únos Európy. Patrně podle rytiny, která vznikla kolem roku 1749 podle tohoto výjevu (mladší verze námětu znovu roku 1578) od stejného autora (Valentin Lefebre, Le opere scelte dipinte da Tiziano Vecellio di Cadore, e da Paolo Cagliari di Verona, Venice, 1749; druhá edice: Raccolta Di Opere Scelte Dipinte da Tiziano Vecellio, Antonio Regillo detto il Pordenone, Giacomo Robusti detto il Tintoretto, Paolo Calliari Veronese, Dario Varotari detto il Padoanino, Li Bassani, Giacomo Palma, Giuseppe Salviati, e varj altri celebri Maestri della Scola Veneziana, che fiorirono ne' tempi posteriori. Disegnate, ed Incise in parte Da Valentino Le Febre Di Bruxelles, ed in parte Da Silvestro Manaigo, e da Andrea Zucchi Veneti, Teodoro Viero, Venice 1776). Starší verze výjevu byla dlouho považována za redukovanou verzi obrazu z Dóžecího paláce v Benátkách (N. Penny, 'National Gallery Catalogues. The Sixteenth Century Italian Paintings. Volume II. Venice 1550-1600', London 2008, 430-441).
Pozlacený stříbrný reliéf na dně mísy (délka 64, 7 cm): dole dva putti bez křídel napínají luk, okolo jsou sedící a stojící polonahé ženy v přírodním rámci. Symbolický význam činnnosti putti a identita žen jakožto družek Európy vyplývá z výjevů v pozadí. Nalevo v pozadí nahý Merkur (křžídlená čapka) s pastýřskou holí žene stádo, do něhož se vmísil Jupiter proměněný v býka. Nalevo v pozadí Jupiter v podobě býka unáší Európu, uúrosžed nahoř napravo nahoře Jupiter objímá Európu na obblaku, vedle orel. Na okraji mísy se čtyřikrát opakuje emblém s labutí bojující s hadem. and Fučíková 1997#, II/209
Na okraji je na obou kratších stranách puncovaný groteskový ornament, do něhož jsou zakomponováni tři Fauni. Na vnitřním okraji mísy sedí drobné plastiky čtyř chlapců symbolizijících čtyři světadíly (počínaje vlevo nahoře po směru hodinových ručiček): Asie, Amerika, Evropa a Afrika. Na okraji jsou v osách medailony se zvířaty symbolizujícími čtyři světové říše podle proroka Daniela (po směru hodinových ručiček zprava): zlatý lev (babylonská říše krále Nina), stříbrný medvěd (perská říše krále Kyra), bronzový čtyřhlavý panter (řecká říše Alexandra Velikého), železné zvíře s deseti rohy (římská říše Julia Caesara)., Irmscher 1999#, 116-121., and V době, kdy pracoval na Trionfi-lavabo, Jamnitzer vydal sborník grotesek (Jamnitzer 1610). Groteskový ornament na míse se tematicky vztahuje k tělesné lásce a chtíči, který představují Fauni, z nichž ten vpravo dole má křídla a je tak ztotožněn se Satanem. Universální charakter říše římské zdůrazňuje čtveřice symbolů světadílů. Série symbolů říší předpovězených prorokem Danielem (Dan 7) končí symbolem říše římské umístěné na nejdůležitějším místě, dole uprostřed. Nad železným zvířetem symbolizujícím říši římskou je řada císařů končící Rudolfem II., čímž je podle cyklického pojetí času předpovězen návrat k počátkům a tedy příchod Zlatého věku.