Ve střední Evropě (Česko, Maďarsko a Polsko) jsme zaznamenali 9 případů zajímavé adopce mláďat káně lesní (Buteo buteo) v hnízdech orlů mořských (Haliaeetus albicilla). Adoptovaná mláďata byla v dobré kondici, dospělí orli mořští se o ně starali a mláďata byla nakonec úspěšně vyvedena., Nine interesting cases of young Common Buzzards (Buteo buteo) adopted in nests of White-tailed Sea Eagle (Haliaeetus albicilla) in central Europe (Czech Republic, Poland and Hungary) are reviewed. The B. buteo nestlings adopted were in good condition, the adult H. albicilla fed and cared for them properly, and the young birds successfully fledged., and Ivan Literák, Jakub Mráz.
Během našeho intenzivního výzkumu diverzity bezobratlých živočichů na složištích a odkalištích popílku (pro zjednodušení používáme termín popílkoviště) v České republice jsme na těchto narušených stanovištích zaznamenali množství ohrožených druhů hmyzu a pavouků. Zde představujeme nejvýznamnější nálezy, včetně druhů do té doby považovaných za vyhynulé na našem území. Proto v textu diskutujeme popílkoviště jako důležitá druhotná refugia pro biodiverzity bezobratlých ve střední Evropě., During our intensive research of arthropod diversity at fly ash deposits in the Czech Republic we found numerous threatened species of insects and spiders. A review is made of the most significant records, including species previously considered as extinct nationwide. Consequently, the deposits are discussed as important secondary refuges for Central European biodiversity., and Robert Tropek, Jiří Řehounek.
V minulém roce byla na stránkách periodika Naše společnost publikována empirická stať s názvem „Náboženské vyznání v České republice z perspektivy inter a intragenerační transmise“ [Paleček, Vido 2014]. Tato práce představila možný metodologický postup, jehož prostřednictvím je možno zjišťovat míru úspěšnosti přenosu religiozity ve společnosti během neustálého procesu generační obměny. Je obecně známo, že současná ČR se v tradičních formách religiozity řadí mezi nejvíce sekulární nejen mezi zeměmi post-komunistickými, ale i v kontextu celé Evropy [Hamplová 2000; Lambert 2004; Meulemann 2004; Need, Evans 2001; Nešpor 2010a; Tomka 2010]. Avšak, i když je ČR pouze jednou ze zemí, jejichž historie byly poznamenány 40ti lety komunistické státní moci, přesto se mezi těmito zeměmi řadí k nejvíce sekulárním. Je možno uvažovat, zda se protináboženská politika v ČR lišila oproti této politice v dalších zemích s komunistickou totalitní mocí nebo se lidé v těchto zemích naopak lišily odolností vůči této politice. V náhledu výše citovaného metodologického postupu může otázka znít, zda a jak se lišila úspěšnost předávání tradiční religiozity mezi generacemi v ČR oproti dalším post-komunistickým zemím a jaké byly možné příčiny těchto rozdílů. Sledovanými formami tradiční religiozity budou v této práci deklarované náboženské vyznání a návštěvnost na bohoslužbách v kostelích., This paper is focused on changing rates of church affiliation and church attendance in the course of intergenerational and intragenerational transmission on the cases of four post-communist countries of central Europe: the Czech Republic, Slovakia, Hungary and Poland. It is a generally accepted fact that the rates of traditional forms of religiosity in the Czech society declined continuously during the second half of the 20th century, while such an enormous decline was not indicated in other post-communist countries of Central Europe. These differences and their causes are main question for this analytical work. Contemporary religiosity is dependent on rates of its reproduction between generations. Inter- and intragenerational transmission was influenced by two basic factors: First, by an anti-religious policy, which varied between the communist regimes, and second by the resistance of some people and families against that concrete anti-religious policy. The rapid secularisation of Czech society was due to those two factors., Antonín Paleček., and Obsahuje bibliografii
Nosorožci tuponosí (Ceratotherium simum) a Cottonovi (Ceratotherium cottoni) mají nejvyvinutější sociální systém ze všech druhů nosorožců, přesto toho o jejich sociálním chování a především komunikaci bylo donedávna známo jen málo. V článku jsou popisovány výsledky čtyř recentních studií, které se zabývaly sociálním chováním a vokální a olfaktorickou komunikací obou druhů v rezervacích v Jihoafrické republice i v zoologických zahradách., The Northern and Southern White Rhinos (Ceratotherium cottoni and C. simum) have the most developed social system among all the rhinoceros species. Until recently, little has been known about their communication and social behaviour. This paper presents the results of four recent studies involving research into the social behaviour and vocal and olfactory communication of these species both in the wildlife reserves in South Africa and in zoological gardens., and Ivana Cinková.
Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.