Mědiryt (28, 3 x 17, 6 cm): Minerva (přilba, antikizujícíí brnění, dlouhá tunika) sedí na trůně, v pravici palmový list, levicí pokládá vavřínový věnec na hlavu mladíka klečícího před ní. Je to mladý umělec, je nahý přes ramena má přehozenou volskou kůži, symbol tvrdé práce, v ruce pero, mezi ním a Minervou je kniha, vedle leží kalamář a pouzdro na malířské náčiní. Mladíka k Minervě uvádí nahý Merkur (okřídlená čapka, plášť), caduceus v levici. Na zadní straně trůnu je připevněn Minervin štít, k němuž jsou připoutané personifikace neřestí, Hloupost s oslíma ušima, spící Lenost a Závist hlodající srdce. Neřesti jsou navíc uvězněny pod Minerviným kopím, které na nich spočívá. Nad trůnem s Minervou letí Fáma se dvěma pozouny u úst. Trůn stojí pod baldachýnem před budovou, vlevo je v průhledu vidět vrch Múz, na nějž vystupuje skupina umělců. Vede je Sochařství s malou soškou, které se objímá s Malířstvím s paletou a malířskou hůlkou. Za nimi kráčí Architektura s úhelníkem a kružítkem a Blahobyt s rohem hojnosti., Vignau-Wilberg 1997#, 179., and Smysl alegorie vysvětluje dole připojený latinský text: Impigro Iuveni specioso pelle bovina Condecorat caput et lauro Palmaque Minerva, Mercurio ductore, opibus ditantur abunde Quem labor et studium ingenuas conducit ad artes, Famaque eum super Aetherea et Mortalia tollit! Invidie, segnis, Iners froenabare habenis. A(ugerius) Clutius/ Minerva zdobí snaživému jinochovi, krásnému ve volské kůži, hlavu vavřínovým věncem a palmovou ratolestí. Bohatě zahrnován poklady je pod Merkurovým dohleden veden tvrdou prací a cvikem, který odpovídá jeho nadání, k umění a sláva jej vyzdvihuje nad nebesa a zemi. Závistivče, lenochu, hlupáku, budete zkroceni pevnými okovy (obsah těchto veršů shrnuje holandské dvouverší nad výjevem).
Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Reliéf ze zlaceného stříbra na těle konvice: na voze taženém slony jede Sláva (dlouhý oděv, na křídlech oči, nad hlavou plamen), na jednu troubu troubí, druhou drží v ruce. Před slony muž v antikizujícím brnění (přilba s orlem) se štítem a kopím, Konstantin Veliký (?). Za slony muž s praporem, na němž jsou oči, ústa, ucho a dvě překřížená psací pera, symboly smyslových orgánů a nástrojů šíření slávy. Na pravé straně jsou slavní umělci (vita contemplativa), zleva doprava: Raffael, Pietro Bembo, Giambologna, Petrarca, Michelangelo, Dürer, Hans von Aachen (?), Wenzel I Jamnitzer a Johann I Neudörfer. Na levé straně jsou slavní válečníci (vita activa), první zleva je Julius Caesar (antická zbroj, vavřínový věnec), který je na dřevorytu u Federmanna označený jako "Iulius". Další tři válečníci představitelé zbývajících tří světových říší z Danielova proroctví: Alexandr Veliký (řecká říše), Kyros (perská říše) a Ninus (babylónská říše). V pozadí je panorama Norimberka. Nad reliéfem postava anděla s jednou rukou na lebce (Vanitas)., Irmscher 1999#, 151-160., and Z dřevorytu k německému překladu Petrarcových Trionfi (Federmann 1578) Jamnitzer převzal kompozici triumfu, ale postavy okolo vozu jsou jiné. Na dřevorytu je nalevo "Josua", "Mose" a "Plato", Jamnitzer tyto postavy nahradil umělci, mezi nimiž jsou zastoupeni i představitelé záalpské renesance. Ve skupině napravo se Jamnitzerův výber shoduje s dřevorytem pouze v postavě Caesara.
Bronzový reliéf (59, 5 x 84 cm): Rudolf II. v antické zbroji sedí na koni, v pravé ruce drží maršálskou hůl a palmovou ratolest, druhou rukou obdarovává nahé Malířství (paleta se štětci). Vedle ní Sochařství (kladivo a soška Fortuny) a Architektura (úhelník a kružítko), obě nahé. Za nimi oblečené personifikace svobodných umění: Poesie (kniha), Hudba (trumpeta), Úraníá, Múza hvězdářství (sférický astroláb), Filosofie (vousatý muž s vavřínovým věncem na koni). Vepředu nalevo Vltava - nahý muž s nádobou, z níž vytéká voda, opřený o lva, symbol českého království. Napravo nahá Fama se dvěma trubkami, pod kopyty Rudolfova koně leží Nevědomost. Nad Rudolfem orel s věncem, na pilastru v pozadí monogram R. II. s korunou. Nalevo v pozadí kruhový chrám se sochou (Minerva), nahoře znak Kozoroha. Napravo Herkules (kyj, lví kůže) pronásleduje Fauna, symbol požitkářství. Na pravém okraji voják s koněm., Prag um 1600#, II, č. 539, and Reliéf byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Uprostřed mohl být císařův reliéfní portrét (1609, Londýn, VA), po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.