Autor podrobně rozebírá Masarykův válečný traktát Nová Evropa a užívá jejjako klíč k myšlení T. G. M. jako myslitele demokracie. Tímto humanitně-demokratickým prismatem, výrazně masarykovským, pak probírá vývoj českého povědomí od vzniku československého státu po počátek devadesátých let 20. století. Předkládá tak čtenáři velkolepý pohled na smysl českého bytí očima T.G.M., tedy „z hlediska věčnosti, protože [Masaryk] byl realista.“, The author reads in detail Masaryk’s war-time tract, New Europe, using it as a key to the thought of Masaryk as a philosopher of democracy. Through this humanistic-democratic prism, distinctly his own, he then reads the fortunes of Czech consciousness from the birth of the Czechoslovak state (1918) down to the nineties of the 20th century. He thus presents the reader with an imposing overview of the meaning of Czech being through the eyes of T. G. Masaryk, that is, “from the perspective of eternity, because he was a realist”., and Jaroslav Šabata.