Kunst und Kultur in Wien: http://www.viennatouristguide.at/Palais/start_palais.htm and Über den vier Seitenfenstern des Mittelrisalites befinden sich flach gearbeitete Steinreliefs, auf denen, von links nach rechts, dargestellt sind: Der Kampf des Herkules mit dem nemäischen Löwen: Herkules kämpft mit Antäus, dem Sohn der Gaia; Mucius Scaevola; Aeneas trägt seinen alten Vater aus dem brennenden Troja.
Kunst und Kultur in Wien: http://www.viennatouristguide.at/Palais/start_palais.htm and Über den vier Seitenfenstern des Mittelrisalites befinden sich flach gearbeitete Steinreliefs, auf denen, von links nach rechts, dargestellt sind: Der Kampf des Herkules mit dem nemäischen Löwen: Herkules kämpft mit Antäus, dem Sohn der Gaia; Mucius Scaevola; Aeneas trägt seinen alten Vater aus dem brennenden Troja.
Mramorová socha muže (drží vřeteno), na rameni přádlo, opírá se o kmen stromu, na něm flétna, maska a květiny, tamburína. and Herkules s atributy služby Omfalé.
Strop audienčního sálu s freskovou výmalbou. Uprostřed na kupoli apoteóza Herkula. Přijímají jej božstva sedící na oblacích v čele s Jupiterem (blesky v levé ruce), Minerva (přilbice, kopí, štít), Diana (půlměsíc),, Zapletalová 2011#, 115-117., and Winterpalais des Prinzen Eugen
Kresba (21, 3 x 16, 5 cm): malý nahý Herkules zápasí se dvěma hady pod přístřeškem z látky upevněné na kmen stromu. V průhledu sedící krávy a ležící postava., Prag um 1600#, II, č. 628 s. 163-164., and Herkulův čin první čin (srov. Exemplum: Herkules a hadi) je podrobně popsán v Theoritových Idylách (24). Sadeler výjev umístil ven, na pastvu, navíc se odehrává ve dne, jinak se však držel Theokritova podání v tom, že zobrazil Herkula, jak drží hady těsně pod krkem. I v zobrazení Herkula Sadeler poměrně věrně reprodukoval antický řecký ikonografický typ známý ze soch ve florentských Uffizi a v Turíně. Sadeler nekopíroval ani jednu z nich, ale obě mají s jeho kresbou společné to, že Herkules má zdviženou svojí pravou ruku s hadem a dívá se opačným směrem, na hada kterého drží v levé ruce u země. S florentskou sochou má kresba společné to, jak had ovíjí Herkulovu vztyčenou pravici. S turínskou sochou kresbu spojuje natažená levá noha Herkulova, okolo níž se had ovíjí, Sadeler tuto sochu mohl znát z de'Cavalieriho publikace (Cavalieri 1594, obr. 39, srov. Ashby 1920, s. 151, on-line: http://catalogue.ulrls.lon.ac.uk/search~S24?/tAntiquarum+statuarum+urbis+Romae/tantiquarum+statuarum+urbis+romae/1,2,2,B/l856~b2238029&FF=tantiquarum+statuarum+urbis+romae&1,1,,1,0/indexsort=-).
Mědiryt: Minerva (přilba) vede za ruku Malířství (odhalená ňadra), v levici paletu se štětci a malířskou hůlkou. Seshora k Malířství slétá putto s věncem a palmovou ratolestí. Minerva ukazuje dopředu, na skupinu personifikací svobodných umění, v horní řadě je Hudba (flétna), Rétorika (caduceus), Aritmetika (počítá na prstech) a Múza hvězdářství, Úraníá (sférický astroláb). V dolní řadě je Dialektika (čte v knize), Gramatika (píše), a Geometrie (globus a odpichovátko). V pozadí je antická architektura v korintském řádu se sochou odpočívajícího Herkula opřeného o kyj, pod ní (za Malířstvím) je antické ženské torzo, symbol sochařství, vedle torza leží sochařská palice a dláto., Vignau-Wilberg 1997#, 179-180., Fusenig 2010#, č. 51, s. 175., and Obdobné téma zpracoval Aachen na kresbě z druhé poloviny 90. tých let 16. století (Brno, MG, Aachen, Minerva uvádí Malířství na Parnas), která je dávána do souvislosti s Majestátem císaře Rudolfa II., který roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Skutečnost, že stejný námět najdeme na Aachenově kompozici, která je věnována bavorskému vévodovi Fučíková vysvětluje tím, že Aachen namaloval nejprve obraz pro císaře Rudolfa II., jehož druhou verzi věnoval bavorskému vévodovi (Umění 55, 2007, 75-79). Z dedikace bavorskému vévodovi vyplývá, že téma povýšení malířství mezi svobodná umění bylo okolo roku 1600 univerzálně použitelné. Obraz stejného námětu signovaný Aachenem je ve sbírce barona Bondeho na švédském zámku Eriksberg (Jacoby 2000, 161–164). .
Bronzová soška (41 cm): nahý Herkules zdvihá nahého Antaia., Prag um 1600#, II, č. 510., and Giovanni Bologna zhotovil pro Francesca de'Medici sošky zobrazující všech 12 činů Herkulových, Rudolf II. získal do svých sbírek odlitky přinejmenším tří z nich, vedle Herkula s Antaiem také hrdinu s kancem na ramenou. Giambologna se neinspiroval antickým sochařským typem, ale jeho renesanční variantou, na níž jsou protivníci obráceni k sobě. Typ je doložený ve Florencii již na konci 14. století pro pozdější sochaře, včetně Giambologni, měla zásadní význam soška Antonia del Pollaiuolo z let 1475-80 (srov. Exemplum: Herkules a Antaios).