Pískovcová socha Hersé v tunice podkasané nad kolena, je nakloněna dopředu, v levici věnec, který si tiskne k tělu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Hersé (řecky "rosa") tvoří dvojici s Merkurem, který je na bráně umístěn na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Merkur). Merkurova družka, která byla v Hořovicícíh dříve interpretována jako Venuše, se objevuje v tvorbě Braunovy dílny ještě dvakrát, v těchto zobrazeních byla pro změnu interpretována jako Andronika (Kladruby, Lapidarium, Merkur a Hersé; Sloup, zámek, Merkur a Hersé). Pro identifikace této ženy jako Andronika či Venuše nejsou v dobovém výtvarném umění žádné analogie. Ve všech třech zobrazeních z Braunovy dílny se zjevně jedná o tutéž postavu, na což ukazuje také skutečnost, že v Hořovicích i v Sloupu je charakterizována stejným atributem, věncem, který si tiskne na hruď. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Merkur a Hersé jsou na Hořovické bráně protějškem Minervy a Marta, kteří jsou umístěni na odpovídajícím místě na severní straně, na 7. a 8. sloupku od jihu (Hořovice, zámek, brána, Minerva; Hořovice, zámek, brána, Mars). V ideovém programu zahradní brány zámku v Hořovicích Minerva a Mars ztělesňují ctnosti nutné k dosažení vítězství, jejich protějšek, Merkur a Hersé, patrně ztělesňují hlavní překážku, kterou je nutné překonat - lidskou závist.