Čelní plát na koně, v. 40 cm, š. 27 cm, Středový terčík s malovanou tváří Medusy s otevřenými ústy a vyceněnými zuby, ve vlasech hadi, zbylou plochu pokrývají šupiny. and Hrbatý, Czajkovski 2015#, 76, s. 235.
Čelní plát na koně, v. 33 cm, š. 27 cm, Středový terčík s malovanou tváří Medusy s otevřenými ústy a vyceněnými zuby, ve vlasech hadi. and Hrbatý, Czajkovski 2015#, 75, s. 233.
Týlový plát na koně k turnajové soupravě, v. 33, 5 cm, š. 20, 5 cm, Středový terčík s malovanou tváří Medusy. and Hrbatý, Czajkovski 2015#, 77, s. 237.
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Pískovcová socha na podstavci, postava nahého muže, stojí u pařezu, kolem těla vlající drapérie, na hlavě přilba, v pravici drží meč, v levé ruce drží hlavu Medúzy: Perseus. and Kopie Braunovy sochy.
Rytina: Merkur (čapka s křídly, caduceus, krátká tunika, plášť) objímá pravou rukou vedle stojící Minervu (přilba, štít, kopí, dlouhé šaty, plášť). Oba stojí na podstavci, na Minervině straně je zobrazena sova s knihou, na Merkurově kohout hracími kostkami, jejichž význam vysvětluje nápis na podstavci (Tu modo progredere). V pozadí vlevo Perseus s uťatou hlavou Medúsy, její tělo leží u jeho nohou, nahoře letí vzhůru Pegas. Na protější straně v pozadí Pegas ne Helikónu právě kopytem otevřel pramen Hippúkréné. Na úpatí Helikónu sedí múzy a hrají na hudební nástroje. Nahoře vlevo sedí putto a píše vavřínovou ratolestí do knihy, napravo putto s caduceem poměřuje kružítkem globus., Fučíková 1997#, I/341, Fusenig 2010#, č. 53 s. 178-179., and Hermathéna, harmonické spojení Merkura/Herma a Minervy/Athény, bylo chápáno jako humanistický ideál, spojení Moudrosti a Výmluvnosti. Tento výklad podpořil Perseus vítězící nad Medúsou i nápis CURSUS, který lze vykládat jako cursus honorum (hodnostní postup) nebo spíše cursus studiorum (intelektuální vývoj), jehož symbolem byla Hermathena. Rytina mohla být inspirována knihou emblémů Achilla Bocchiho (Bocchi 1555). Na straně 18 věnované vytrvalosti je ústřední postavou Minerva, dole je Herkules a Aeneas, v pozadí vlevo, tedy stejně jako na rytině, je Perseus s hlavou Medúsy. Na straně 227 je zobrazena Hermathena, dvojice Minervy a Merkura. O Hermatheně srov. Exemplum: Hermathena.
Plastika, hlava ženy s hady ve vlasech, bronz, sokl z černého mramoru, v. 46 cm., Horejc 2016, s. 234., and Bronzový odlitek vznikl patrně až kolem roku 1944 (?) 1960 (?). Plastika z ořechového dřeva (1944) zcizena z výstavy na Staroměstské radnici v roce 1977. Hlava Medusy, ořechové dřevo, v. 46, 5 cm, signováno na plintě: Horejc srov.: Aukční dům Sýpka v Praze Aukce 39 položka 44 ( http://sypka.cz/hlava-medusy/a68/d18291/ ).
Obraz znázorňuje klečícího Persea držícího v levé ruce uťatou hlavu Medusy. Medusino mrtvé tělo leží je zobrazeno v dolní části obrazu. Křídla za hlavou Medusy odkazují na létajícího koně Pegasa. and Lahoda 2007#; Havlíková 2008#.