Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Kresba (26,9 x 21,1 cm): Malířství (odhalená ňadra, paleta se štětci) je uváděna Minervou (přilba) k Apollónovi, který sedí nalevo a hraje na lyru. Za Apollónem a v popředí napravo múzy hrající na hudební nástroje. Nad Malířství se snáší putto s věncem a palmovou ratolestí. V pozadí nalevo antický korintský chrám, vedle něj socha, napravo v popředí kanelovaný antický sloup. V pozadí brána v iónském stylu., Fučíková 1997#, I/146., Fusenig 2010#, č. 50., and Kresba je patrně studie pro obraz se stejným námětem, jenž je glorifikace mecenášství císaře Rudolfa II., který Majestátem z roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Stejné téma však Aachen zpracoval v díle věnovaném bavorskému vévodovi Maxmiliánovi I (Wien, Albertina, Sadeler, Minerva uvádí malířství mezi svobodná umění).
Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.
Kresba (14, 3 x 9 cm): Minerva (abtická zbroj, kopí) leží na oblaku, z něhož se sypou nástroje, jeden podává muži (antický oděv), který klečí dole na zemi a vzhlíží k bohyni s levicí na prsou. Před mužem jho a fragment antického sloupu. Vpravo nahoře sova napadená ptáky,, Fučíková 1997#, II/296., and V antickém Řecku byla již od Homérových dob Athéna pokládána za patronkyni řemesel, intelektuální činnosti a práce obecně. Podle Pausania (Cesta po Řecku 1, 24) byli Athéňané první, kdo ji uctívali jako Ergané (Tvůrkyně). Toto pojetí se udrželo až do konce antiky a v 16. století v Evropě zdomácnělo díky mytologickým příručkám (Giraldi, Cartari).
Kresba perem (183x150cm). Mnohofigurální scéna před sloupovou architekturou chrámu. Na triumfálním voze (kvadriga) sedí putto s přilbou, na krku řád zlatého rouna, levicí přidržuje znak se šesti liliemi - malý génius. Další putti z vozu rozhazují do davu květiny, vijí z nich věnce, drží nápisové pásky: Florete flores quasi lilium (2x), in odorem (2x), Manibus date lilia plenis (4x), hinc Deus (2x). Na levé straně sokl, na něm stojí Minerva (štít, kopí, přilba), pod soklem nápis (Flores Philosophiae rationalis) na kartuši, kterou věnčí putti. Napravo před sloupovou předsíní chrámu stojí Ctnosti - Moudrost/Prudentia (had, zrcadlo), Síla/Fotrtitudo (sloup), Bdělost/Vigilantia (jeřáb), Hojnost/Abundantia (roh hojnosti s mincemi), postava se třemi hlavami., Neumann 1974#, 236, č. k. 182, obr. 209., and Návrh ke grafickému listu M. Küsella.
Kresba perem (13, 5 x 9, 6 cm), Vpravo nahý Merkur, klečí, je zobrazen jako umělec (v ruce malířská hůlka a svitek), vlevo Minerva, která jej věnčí. Vpravo dole atributy umění (sochařská busta, trubka)., Fučíková 1997#, I/279., and Patrně stránka z památníku (Stammbuch, album amicorum (?), oslava malířství jako svobodného umění. Tématem může být také Merkur jako ochránce umění.