Olej na plátně (152 x 221 cm): polonahé Nereovny plují na moři s nahou mrtvolou Leandra., Togner 1999#, s. 305-307, č. 305., and Schönfeld se inspiroval obrazem na stejné téma od Domenica Fetti (Wien, Kunsthistorisches Museum inv. no. 160), z něhož převzal základní ideu kompozice a postavu Nereovny zobrazené zezadu, kterou zrcadlově převrátil. Leandros se utopil, když v noci plaval přes rozbouřené moře ke své milence Héře. Tragická láska Leandra a Héró byla známá ze dvou Ovidiových Milostných listů (Heroides 17 a 18, nebo podle jiného číslování 18 a 19). O Leandrových hrdinných plavbách za milenkou se zmiňuje Ovidius také v Umění milovati (Ov. ars 2, 249-250) a píše o nich Vergilius ve Zpěvech rolnických (Verg. georg. 3, 258-64), ale hlavním inspiračním zdrojem barokního umění byla Músáiova báseň (5. století), která vyšla poprvé tiskem v roce 1493. V antické literatuře se s Nereovnami naříkajícími nad mrtvým Leandrem nesetkáme, tento motiv se objevuje ve výtvarném umění až okolo roku 1600 (P. Rubens, Héró a Lanadrros, 1605-6, Yale University Art Gallery, New Haven, inv. no. 1962.25).
U stropu byl podél celé místnosti vlys s rozvilinovým ornamentem, do něhož byli zakomponováni groteskní muži (Tritóni) a ženy (Néreovny). Z vlysu visí festony z vinných a vavřinových listů s vinnými hrozny. and Hrubý 2003#, 79.
Alegorické sousoší na soklu (kopie originálu z roku 1749) představuje jeden ze čzyř živů - Vodu. Dvě ženské postavy - Nereidy s atributy lovu: sítě plné ryb, mušle, krab, do sítě je chycen i putto. Na soklu sedící vousatý muž s kormidlem a nádobou na vodu - personifikace řeky., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells.