Kresba perem (412 x 322 mm). Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce., Preiss 1979#, 52, č. k. 77., and Kresba (značeno IV), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Olej na plátně (199 x 167 cm): Orfeus (věnec, antikizující oděv) sedí a hraje na harfu, okolo shromáždění zvířat., Slavíček 1993#, 239-240; Vlnas 2002#, 366 č. II/3.50., and Reiner převzal postavu Orfea i podobu jeho hudebního nástroje z obrazu Michaela Willmanna z doby kolem roku 1670 (Národní galerie, Wroclaw).
Olej na dřevě. Scéna v zalesněné krajině s potokem. Uprostřed obrazu sedí Orfeus pod olivovníkem, hraje na lyru, kolem něho naslouchají zvířata a ptáci., Seifertová, Ševčík 1997, s. 107-108, č.k. 27, and Od roku 1780 v Lichtenstejnských sbírkách (Valtice, Vaduz), pak v muzeu v Solothurnu. Protějšek k obrazu Circe (Krotitelka zvířat).
Olej na dřevě (68 x 127 cm): Orfeus hraje na lira di braccio, sedí pod stromem v krajině zaplněné zvířaty., Pujmanová 1997#, 54., and Obraz pochází z knížecí lichtenštejnské sbírky na zámku v Lednici, kde je doložen 1893. O tématu srov. Exemplum: Orfeus.