Na půlkruhových arkýřich sochař figurální výzdoba: tři reliéfy s balchickými výjevy - Silén, Bakchus na oslu, podpírají jej fauni. Portál se zdvojenými hermovkami, dvojice muže a ženy, ve cviklesch reliéfy - vlevo Spravedlnost (meč, váhy), vpravo Naděje (kotva). Uliční křídlo sochy,, Míčka J., Arkádový dvůr: zastřešit?, Architekt 2000, č. 12, s.74-75; Flodrová Milena, Dům pánů z Lipé, Rovnost, 12, č. 173, 2002, s. 21, and Renesanční přestavba domu Čeňka z Lipé obohatila fasádu - portál a dva válcovité arkýře - o sochařskou výzdobu. Stavebník, Kryštof Schwanz z Retzu, obchodoval s vínem, s tím patrně souvisí i ikonografický program sochařské výzdoby průčelí. Najít.......Dřímal, J., Dům pánů z Lipé a sochař Jiří Gialdi, in: Družstevní dům v Brně (bývalý palác pánů z Lipé), uspořádal Fr. Zapletal, Brno 1939, s. 11-30.Sochor, S., "Konservace domu pánů z Lipé v Brně", in: Družstevní dům v Brně (bývalý palác pánů z Lipé) , uspořádal Fr. Zapletal, Brno 1939, 33-47.Kroupa, P., Bílý, J., Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570-1620, Brno 1987.Hanák, L., Hanáková, A., "Brno historické jádro. Stavebně historický průzkum. Blok 28 - nám. Svobody 15-17" SÚPMO, Brno 1987.
Silén (tlustý starý muž) jede na oslu, jednou rukou objímá okolo ramen vedle jdoucího muže, který ho podpírá. and Motiv Siléna na oslu podpíraného vedle jdoucím mužem byl od 16. století velmi často zobrazován. Motiv byl znám ze dvou antických sarkofágů ze 2. stol. Jeden byl Římě v 16.-17. století, od roku 1800 je ve Woburn Abbey. Druhý sarkofág byl mnohem slavnější a častěji kreslenou antickou památkou, která přinejmenším od 20tých let 15. století stávala u kostela S. Maria Maggiore v Římě, v roce 1786 byla odvezena do do Londýna, kde se v roce 1805 dostala do Britského musea. Rozdíl mezi těmioto dvěma reliéfy je především v tom, že na sarkofágu ve Woburn Abbey má Silén a jeho společník hlavy ve stejné úrovni, zatímco na exempláři v Britském museu má vedle jdoucí Faun hlavu v úrovni Silénových ramen, jednu nohu má na kameni. V Praze se skupina se Silénem na oslu objevuje již v 16. století, na Belvedéru v Královské zavradě a ve štukové výzdobě vily Hvězda.
Kresba perem (267 x 556 cm). Figurální scéna zasazená do prostředí antického Říma (v pozadí uprostřed Cestiova pyramida, před chrámem nalevo Venuše s Amorem). Průvod tančících postav, muži pijí z pohárů, hrají na dvojitou flétnu, syrinx, tančící žena s thyrsem, putti věnčící Pana, motiv opilého Siléna na oslu, muž troubící na točený roh. Nalevo je žena věnčící hermovku., Neumann 1974#, 197-199, č. k. 105, obr. 129., and Bakchický průvod je inspirován antickými reliéfy s bakchickými scénami, objevuje se tam i od 16. století velmi často zobrazovaný motiv Siléna jedoucího na oslu a podpíraného vedle jdoucím mužem (srov. Exemplum: Silén na oslu). Autor se patrně inspiroval nejen antickými památkami, ale i jejch renesančními verzemi, z fresky A. Carracciho Bakchův triumf (Palazzo Farnese, 1595) například převzal skupinu Siléna na oslu, k níž Carracci přidal chlapce podepírající Silénovu nohu.
Dvě mužské polopostavy. V popředí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina), v levici drží sklenici s vínem, pravou rukou si bere z hroznu, který mu podává za ním stojící Silén., Fučíková 1997#, I/17., and Dílo snad pochází ze sbírek Rudolfa II. na Pražském hradě. Jedná se snad o soudobé portréty v mytologickém převleku. Silén má portrétní rysy autora, Bakchus Kryštofa Popela z Lobkovic.
Mědiryt ( 194 x 264 mm). Bakchický průvod. V popředí na zemi tabulka s iniciálami autora, zcela vpravo dvojice Faunů. Jeden z nich sedí, druhý mu z měchu nalévá víno do úst, před nimi jde lev a osel. Na oslu sedí opilý Silén (v levé ruce miska na víno), je podpírán dvěma Satyry (jeden drží masku, druhý se opírá o lva a pravou nohou stojí na kruhové nádobce s otevřeným víkem). Před oslem dvě mainady (jedna s kastanětami, druhá s košem hroznů) a dva putti se Satyrem. Jeden putto drží hrozen, druhý sedí na pytlech a drží spolu se Satyrem obruč, do které strká hlavu kozel. Satyr drží v levé ruce hady. V pozadí chrám, dva Fauni šlapající hrozny ve velké kádi, hermovka, před ní objímající se dvojice., Zlatohlávek 1997#, 125, č. 57; Gregori 2003#,, and V NG od r. 1981 (dar Huga Richtera, původně ze sbírky vídeňského sběratele Carla Mienzila). Rytina podle G. Romana nebo Raffaela. Motiv opilého Siléna na oslu je inspirován antickým sarkofágem (srov. Bober, Rubinstein s. 116, č. 83).
Kašna, uprostřed bazénu sokl, na něm pískovcová socha: stojící nahý muž s plnovousem, levice se opírá o kmen stromu na něm kůže, Silén oběma rukama drží malé dítě, Bakcha. and Kašna pochází z roku 1827, ale socha je starší, do Telče byla údajně přivezena z Dačic. Autor zkopíroval antickou sochou Siléna, jednu z antických římských kopií řeckého originálu (autorem byl pravděpodobně Lyssipus, 310-300 př. Kr.). Antická římská mramorová kopie byla od roku 1594 v Římě, ve sbírce Carlo Mutti, pak od roku 1613 ve sbírce Borghese, od roku 1807 v Paříži v Louvre. Socha byla často graficky i sochařsky reprodukována a od svého nalezení s oblibou kopírována (Maziere, Simon, 1684, Chateau de Versailles, Francie, kopie podle sochy ve sbírce Borghese ve Vatikánu, inv. M.R. 2053; Claude Michel Clodion, Musee des Beaux-Arts, Orleans, France ). Sousoší zobrazuje mýtus, ve kterém Silén, vyzván Jupiterem, odnáší Bakcha k nymfám, aby jej ochránily před Junoniným hněvem.
Pískovcová socha nahého muže, kolem těla drapérie, v pravici drží hrozen vína, u levé nohy panova flétna a pohár v levici., Daniela Staňková, Valeč. Soubor soch v parku zámku: http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/230/ (30.10.2012)., and Původní barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna byly po požáru v roce 1976 přemístěny do lapidária v kladrubském klášteře.