Advances in the statistical analysis of longitudinal data has been so rapid, that it has been difficult for empirically oriented social scientists to remain informed of all new developments in this important area of social methodology. This article offers some guidance on the use of various types of panel data analysis techniques, paying particular attention to the analysis of longitudinal panel data. The aim of this article is to describe in a succinct manner the logic underpinning a number of panel analysis techniques; outlining the types of inferences that can be drawn from employing specific techniques, and providing the reader with references to the literature associated with particular forms of panel data analysis. Five types of panel data analysis are discussed: Event history analysis, Sequential analysis, Hierarchical linear (or multi-level) modeling (with application to longitudinal data analysis), Structural equation modeling with longitudinal data, and use of Log- linear and Markov chain models for longitudinal data with categorical variables., Petr Pakosta, Petr Fučík., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Markéta Škodová v tomto čísle mluvila s Ing. Josefem Bečvářem o situaci ve výzkumu veřejného mínění v 60. a 70.letech, a také o jeho působení v Ústavu veřejného mínění. Ing. Josef Bečvář (* 1929) byl v letech 1967-1972 výzkumným pracovníkem Ústavu pro výzkum veřejného mínění Československé akademie věd. Předkládaný rozhovor s tímto sociologem je součástí kontinuální snahy CVVM o mapování různých aspektů dějin výzkumu veřejného mínění v České, resp. Československé republice., Markéta Škodová., and Seznam literatury
The aim of this article is to present a specific method for the study of the life-course, which focuses on life-course trajectories as a whole through the use of sequence analysis. In the first part, two approaches for the quantitative analysis of the life-course are distinguished: an event-oriented perspective and a trajectory-based (holistic) perspective. The holistic perspective is based on sequence analysis and more specifically on optimal matching. The trajectory-based perspective does not focus on single life events, but on whole sequences of events. In the second part, using the Czech wave of the ISSP 2002 dataset, which includes partnership and family histories, this article presents several examples of the use of sequence analysis of family trajectories. This study shows that sequence analysis can help identify patterns associated with typical and distinctive life-course trajectories., Jana Chaloupková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cílem studie je prozkoumat, zda lze tvrzení valenční teorie volebního chování ohledně motivací a důvodů volební účasti potvrdit na základě odpovědí na otevřenou otázku ohledně hlavního důvodu volební neúčasti. Konkrétně byla studována tvrzení, která se týkají konstrukce očekávaného užitku z volební účasti. K prozkoumání výše uvedených tvrzení valenční teorie ohledně motivací volební neúčasti byly využity otevřené otázky z pěti povolebních dotazníkových šetřeních konaných v Česku mezi lety 2004 a 2010. Výsledky ukazují, že nevoliči uvažují v dimenzích, které valenční teorie předpokládá. Ta totiž pro volební účast vyžaduje, aby jedinec očekával užitek z hlasování pro konkrétní stranu; tento užitek může být důsledkem jak pozičních, tak valenčních úvah. Analýza odpovědí na otevřené otázky ukázala, že hlavním důvodem neúčasti je to, že jedinci nenacházejí užitek z hlasování ve volbách a to za řady důvodů: malý význam politiky v jejich životě, jsou přesvědčení, že hlasováním nic neovlivní, nevědí pro koho hlasovat a nedůvěřují politikům., The aim of the study is to explore the valence theory’s account of voter turnout using open-ended questions which measured the main reason given by voters for electoral abstention. The focus was on the claim of the valence theory concerning the respondent’s expected benefit from participating in an election. Data from five post-election studies undertaken between 2004 and 2010 are analysed. The empirical results reveal that electoral abstention is explained by four key factors. Voters and non-voters differ as valence theory suggests because the latter exhibit less interest in politics, less trust in politicians and parties, less knowledge of who to vote for, and a feeling that voting does not change anything. These empirical results are consonant with the predictions made by valence theory and demonstrate that electoral participation is strongly determined by expected benefits., and Lukáš Linek.
V posledních letech výrazně sílí zájem o odbornou reflexi fáze sběru dat v rámci standardizovaných dotazníkových výzkumů a na s tím spojené prvky, jako je osoba tazatele a respondenta, aranžmá situace dotazování, podoby výzkumného nástroje nebo způsobu dotazování. V oblasti metodologie sociálněvědního výzkumu na tom má zásluhu proud kognitivních přístupů, jehož kořeny lze spatřovat v rozmachu kognitivních teorií v psychologii a jejich pronikání do dalších disciplín. Jednoduše řečeno kognitivní přístupy obracejí pozornost k psychickým procesům, které se v hlavách respondentů odehrávají v situaci zodpovídání výzkumné otázky, a které mají vliv na způsob, jakým zpracovávají související informace a jaká tedy bude jejich odpověď. Základním informacím o kognitivních přístupech, jakož i situaci dotazování byl na stránkách Naší společnosti již určitý prostor věnován [Vinopal 2004], nyní se můžeme z tohoto hlediska podrobněji podívat na některé fáze a aspekty získávání informací od respondentů dotazníkových šetření., The article stands as a first part of a series about the question answering process during standardized surveys. The series conceptually draws on the Cognitive Aspects of Survey Methodology (CASM) and hence it maps primarily cognitive aspects of responding process. At the very beginning the interview situation itself is described and its interactional/communication, cognitive and formal components are defined. The answering process is in accord with prevailing theories described in the course of the question interpretation, memories retrieval, making the judgement and editing the answer. The first part of the whole series concentrates on the interpretation phase. The topic of question representation is elaborated thru the psychological conception of mental representation in detail and several examples show implications for survey quality. Schemas and scenarios are then described as an “at hand” tools for interpretation of the question, and these are again illustrated by some examples. In the end, priming is mentioned as another possible source of interpretation bias., Jiří Vinopal., and Seznam literatury