Fasáda domu je celokamenná, v přízemí dva oblouky arkád se zvlněným středovým pilířem. Tři okna v patře jsou orámována edikulami tvořenými kanelovanými pilastry stojícími na zalamované římse s konzolami pod pilastry. Pilastry nesou zalamované kladí vyplněné vlysem s groteskní dekorací (nad třetím oknem jsou groteskní sfingy), nad ním je zalamovaná římsa nesoucí archivoltu. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce s Tritónem, gryfem a Néreovnou. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce. V nástavci nad prvním oknem zleva je groteskní muž (Tritón), na druhém groteskní gryf a na třetím groteskní žena (Néreovna). Pod podokenní římsou jsou konzoly kanelovaných pilastrů, na pilastry zalamovaná římsa podél celé fasády. Mezi okny postavy rytířů v reliéfu. and Hrubý 2003#, 155-157.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Na vlnách dvojice delfínů, vezou v mušli nahou ženu a tritóna, který troubí do trumpety. Nad ženou je vzdutý šál. Druhý tritón je ve vodě, ženu zezadu objímá kolem ňader. Vedle mušle pluje putto, za ním druhý s větvičkou korálu a perlorodkou v ruce.
Edikulový portál z místního pískovce s bohatou sochařskou výzdobou, jež zčásti přechází ve volnou plastiku. Má kruhový záklenek s květovými kazetami v podhledu, ve cviklech bohatě zdobených listovím jsou okřídlení putti nesoucí kolčí štíty se znaky, kolčí štít je rovněž před svorníkem. Edikula je dvojitá, v pozadí jsou iónské pilastry, před něž jsou předloženy korintské polosloupy s kuželkovými dříky. Nad nimi je zalamované kladí, na jehož spodní straně jsou kazety s květy uprostřed. Na zalomené části vlysu nad sloupy jsou váza, ve vlysu mezi nimi je nápisová deska v rozvilinové ornamentice, do níž je nalevo zakomponována groteskní akantová žena (Néreovna) a napravo akantový muž (Tritón). Nad kladím je archivolta s rozvilinou se zakomponovanými čtyřmi putti v tunikách, uprostřed je kolčí štít za pernštejnským znakem, na helmu býčí hlava. Na obou stranách archivolty jsou putti s rolverkobvými štíty, nalevo se znakem Pernštejnů. Podle nápisu je portál z roku 1529 a na nynější místo byl osazen roku 1541., Hrubý 2003#, 131-140., and Portál má analogie především v portálu v Chomutově (1530). Edikulové portály s archivoltou jsou typické pro Toskánsko. Baňkovité sloupy odvozené z antického uměleckého řemesla byly populární v severní Itálii po celé 15.-16. století (Lombardie, zejména Como a Lugano), po roce 1500 se dostávají na sever od Alp a v českých zemích se prosadily ve dvacátých letech 16. století. Válcové sokly s plastickým dekorem oddělené od sloupu římsou jsou benátským motivem, pro tuto oblast je rovněž typická profilace archivolty a žlábkování říms.
Fragmenty nálezů ostění oken a dveří, celkem nalezeno 566 zlomků terakotových článků třiceti sedmi typů. Byla rekonstruována dekorace ostění malého okna v přízemí paláce, parapetní římsa, ostění portálu nebo pilastr tří typů. Obložení portálové niky (vertikální spojka): motiv kandelábru, (zdola - dvojice putti, polopostava muže a ženy, okřídlená hlavička, antický pancíř). Záklenek nadpraží: dekorativní rozviliny se zvířecími motivy, lev zápasící s okřídleným drakem. Zlomky pilastru nebo ostění s motivem kandelábru s plochými mísami a figurami: (zdola - trojice putti s píšťalami, na mísách stojící nebo sedící dvojice putti nesoucích různé předměty, misky, květinu, nádobu s víčkem. Zlomek terrakotového pilastru s kandelábrovým motivem s rostlinnými motivy a plochými mísami. Zlomek klenáku terrakotové archivolty s motivem puttiů hrajících si s kozorohem. Zlomek s motivem mořské panny (okřídlená ženská postava s rozeklaným rybím ocasem), s motivem Tritóna s ocasem. Zlomek s motivem překřížených těl dvou delfínů, zápasící s putti. Zlomek panelu s motivem dvou mužů nesoucích ovoce na tyči. Zlomek s motivem ženy nesoucí pohár. Zlomek s motivem muže ozbrojeným šavlí, lukem a štítem, zápasník s kyjem a štítem). Zlomek s levou nohou putta (rekonstrouváno jako putti nesoucí na hlavách mísy s ovocem, v terénu za nimi vegetace a koza pojídající hrozen na vinném keři)., Kotalík 1982#, 89; Chotěbor, Durdík 1995#., and Jedná se o velmi kvalitní dílo, jehož autorem byla patrně Ital, nebo nějaký důkladně vyškolený místní tvůrce. Podle Krčálové (1985, s. 72-73, pozn.7) někdo z umělců činných v Praze na Letohrádku královny Anny, ale na této památce nejsou žádné přímé analogie s terakotovými reliéfy.
Bronzová fontána se sochařskou výzdobou - čtyři alegorické postavy, ženy hrající na hudební nástroje (loutna, flétna, trubka, kytara) - alegorie hudby, putti s hrozny vína, na vrcholu malý Triton (půl delfín, půl dítě) dující do mušle. and Pražské fontány: http://www.prazskekasny.net/index.php
Ve vlnách pluje Tritón (v pravé ruce drží kormidlo), na jeho zádech leží Nymfa, pravou rukou jej objímá na hrudi, levá spočívá na jeho levém rameni., Zlatohlávek 1997#, 62, č. 30., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9).
Kresba (23 x 19, 3 cm): antikizující pravoúhlý sokl s přídí lodě (rostrum) zdobenou nahoře vlčí hlavou, na boku Tritón. Sokl má na rozích bukrania, na nichž je zavěšená girlanda, mezi bukranii nápisová deska., Vlnas 2001#, 100 č. I/2.111C., and Návrh divadelní dekorace hry na antický námět. Inspirací mohly být antické mince císařské doby, na nichž je císař na sloupu, který zdobí rostra.
Kresba perem a štětcem (188 x 165 mm). Z vody se vynořuje Tritón, oběma rukama nymfu, která má nad hlavou vzdutou drapérii. and Volrábová 2007#, 94-95.