Olej na plátně (86 x 258 cm): nalevo svatební tabule (číše a plné talíře), uprostřed sedí bohyně Thetis se smrtelníkem Peleem, nad nimi Apollón, který diriguje Múzy na opačné straně (v levém horním rohu) s hudebními nástroji. Nalevo stojí Bachus, napravo nahý Merkur (okřídlená čapka) jako číšníci. NAlevo od Bacha Marsyas (syrinx). Napravo pokračování příběhu, Paridův soud nalevo Minerva (zbroj), vedle nahá Juno a Venuše (s Amorem), které dává jablko sedící Paris, za ním Merkur. Výjev je zasazen do přírodního rámce., Togner 1999#, s. 357, č. 352., and Obraz je v kroměřížské sbírce doložen od roku 1904. Kompozice obrazu se vzdáleně podobá Wtewaelově Svatbě Pélea a Thetidy (1602, Braunscheig), kde je scéna s Paridovým soudem nalevo nahoře. Hlavním zdrojem poučení o svatbě Pélea a Thetis a Paridově soudu bylo shrnutí v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92), které obraz ilustruje.
Olej na plátně (61 x 60 cm): Venuše (ve vlasech šperky), Amor ji objímá., Togner 1999#, 319-320, č. 322., and V kroměřížské sbírce od pozdního 18. století. Jedná se o kopii ztraceného obrazu, za jehož autora je považován Bartolomeus Spranger, ale uvedené analogie nejsou nijak přesvědčivé (správné citace: Da Costa Kaufmann 1985, s. 252 č. 20.10 a s. 271 č. 20/68).
Olej na plátně (135 x 91,5 cm): umírající Adonis leží na zemi, polonahá Venuše sedí vedle něj a zdvihá jeho bezvládnou levici, Amor drží zezadu Adonidovu hlavu. Za Amorem Adonidův luk a toulec. Výjev je zasazen do krajiny., Togner 1999#, s. 107-8, č. 77., and Obraz je v Kroměříži doložen od roku 1691.
Olej na plátně (102 x 102,5 cm): Venuše klečí u kamenného ohniště a namáčí do nádoby stojící u zapáleného ohniště šíp. K Venuši se zezadu blíží Amor. Výjev se odehrává v přírodním rámci., Togner 1999#, s. 403, č. 414., and V kroměřížské sbírce patrně od doby před rokem 1776. Výjev ilustruje příběh známý ze sbírky Anakreonteia, v němž se píše o Venuši namáčející Amorovy šípy v medu.
Olej na plátně (143 x 208 cm): Venuše doprovázená Amorem v dílně chotě Vulkána, který právě na kovadlině kuje pancíř pro Venušina syna Aenea. Venuše drží již hotový meč a štít, Amor přilbu., Togner 1999#, s. 304-5, č. 304; Togner 2010#, 130., and V hamburgské Kunsthalle je přípravná kresba (inv. no. 1963-91).
Olej na plátně (85,5 x 72 cm): polonahá Venuše (řetěz s drahými kameny přes hruď, náramky na obou rukou) společně s polonahým Vulkánem (pleš, vousy, kladivo) drží šíp hrotem vzhůru. Venuše se obrací k Amorovi vznášejícím se nad ní (luk, toulec), Amor má zavázané oči a ukazováčkem ukazuje na hrot šípu., Togner 1999#, s. 33-35, č. 6., and Výjev s Amorem, který i se zavázanýma ukazuje přesně na hrot šípu, lze číst různým způsobem, ale o alegorickém charakteru zobrazení není pochyb.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Mramorová plastika, poprsí Venuše, ve vlasech má perly, odhalená ňadra, drží na levé paži nahého malého Amora., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 83-84., and Jedna z osmi mramorových bust neznámého sochaře, snad z Fontanovy dílny.