Obsah: I.T. Švec: Kyjevská universita; A.Z. Žmudskyj: Vědecký výzkum na kyjevské universitě; A.A. Šatalov: O molekulárním stádiu tvorby koloidů ve zbarvených krystalech alkalických halogenidů; K. Lepszy: Minulost, přítomnost abudoucnost Jagellonské university; W.A. Serczyk: Z dějin ukrajinských studentských organizací na Jagellonské universitě v druhé polovině 19. stol. (Akademična Hromada); Z. Łukawski: Pokrokové ukrajinské organizace na universitě v letech 1919-1931; P. Szarvas: Vědeckovýzkumná činnost na Universitě L. Kossutha; B. Gunda: Etnografické vztahy mezi Ukrajinci a Maďary; B. Dires: O výzkumech v teorii pravděpodobnosti provedených v Matematickém ústavuuniversity L. Kossutha; M. Topoľský: Poslanie a úlohy univerzít dnes; S. Cambel: Osloboditeľská úloha Sovietskej armády na území Slovenska a československosovietské vztahy; T. Šalát: Elementárny dôkaz divergencie niektorýchnekonečných radov tvaru &SUMA& l/p, p&3-&b (mod a); M. Greguš: O oscilatoričnosti riešení lineárnej diferenciálnej rovnice tretieho rádu; F. Hejl, J. Macůrek, R. Pražák: Problematika studia vztahů mezi národy střední Evropy zanárodního obrození; K. Koutský: Vývoj matematického pracoviště na přírodovědecké fakultě University J.E. Purkyně v Brně; A. Vašíček: Studium tenkých vrstev na kovech v polarizovaném světle.
500 výt. and Práce z textové kodikologie a latinsko-české medievalistiky obsáhla léta 1346-1409. Někdy sahá pro ucelenost a organickou souvislost výkladu do r. 1419, ba až do konce středověku. Navazuje na předchozí autorovy studie.Zahrnuje převážně bohemika, zejména pragensia. Nezabývá se činností pražských mistrů poté, co odešli na zahraniční university. Pokouší se objasnit v studiích, soupisech a edicích českou scholastiku, literární universitu a souvislosti českého středověku. Uvádí autory a jejich rukopisy z rétoriky, scholastiky, teologie, filosofických disciplín apod.
Vymezuje ze sociologického hlediska středověké vysokoškolské studentstvo jako stabilní, uzavřenou, hierarchicky uspořádanou a smíšenou skupinu, jejíž místo ve stratifikaci třídní společnosti nebylo jednoznačné. Sleduje statisticky imatrikulace a promoce, celkovou frekvenci a početnost jednotlivých universitních národů na obou universitách. Dále sociologicky analyzuje studentstvo. Zkoumá sociální původ, majetkové poměry, studijní náklady, podíl jednotlivých skupin obyvatelstva na imatrikulovaných a graduovaných, studijní výsledky posluchačů z měst a venkova apod. Posléze se zabývá příčinami a důsledky Kutnohorského dekretu. Pokračování, pojednání o studentském hnutí v Praze v letech 1408-1412, bude otištěno v časopise Historica.