Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Kresba: nalevo stojí polonahá žena a ukazuje nahoru. Dívá se dolů a podává ruku před ní klečící oblečené žena, která se dívá na ještěrku na zemi v popředí. Mezi ženami v pozadí zapálená pochodeň. Na oblaku nad ženami sedí oblečená Minerva (přilba, kopí), dívá se dolů, na ukazováku zdvižené ruky nějaký předmět. Vedle Minervy putto opřený o štít. Výjev je zasazen do krajinného rámce, Kaufmann 1988#, 7.30., and Gasser byl Heintzův žák, podle nápisu se jedná o kresbu podle nedochovaného Heintzova obrazu.
Budova obchodní akademie, na průčelí nad okny prvního patra čtyři reliéfy s alegorickými výjevy. Zleva: Průmysl - klečící nahý muž, drží oběma rukama ozubené kolo, před ním na zemi kladiva, továrna s kouřícími komíny. Obchod - sedící nahý muž (Merkur), na hlavě okřídlená čapka, v pravici kaduceus, v levé ruce vavřínový věnec. Před Merkurem loď, balík, kotva a soudek. Zemědělství - postava nahého sedícího muže, v klíně drží obilné klasy a srp, u nohou pluh, v dálce pohled na pole. Doprava - postava sedícího nahého muže, na hlavě má motoristickou čapku s brýlemi, v obou rukách drží model auta. U nohou postavy okřídlené kolo, v dálce krajina, silnice s patníky a architektura., Poche 1977#, 63-66., and http://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/ (16. 1. 2013)
Ve druhém patře sál s bohatou štukovou dekorací stěn a stropu: ženy a putti při sklizni ovoce, na krbech alegorické postavy, nad dveřmi busty císařů., Poche 1977#, s. 76., and Anděl 1984#, s. 43.
Litinová socha nahého muže, leží na hromadě trofejí (brnění, prapory, dělo) a zbraní (pušky). and Socha byla roku 1918 objednána Stavební správou v Tridentu (Trento). Patrně se primárně jedná o pomník padlým, kde by mohl nahý muž představovat boha Marta, jako alegorii války (Srov. Pomník obětem 1. světové války v Blansku: http://davar.cz/badatelna/xref/ost_blansko_ares.htm (21. 1. 2013).
Reliéfy na modelu vázy ve vzorníku výrobků železáren v Blansku zobrazovaly alegorie Proměny lásky v lidském věku: Dětství, Dospívání, Mužný věk a Stáří. Scénky uvádí "prodávání" amorků z klícky., Nejezchleb 2000#., Čeladín 2011#, 8. 8. 2011., and Tvar monumentálního krateru vycházel z antické památky, tzv. Vázy Medici, dnes je ve sbírkách Galerie Uffizi ve Florencii. Feliéf je inspirován Thorvaldsenovým reliéfem, který se odvolává na antickou fresku s motivem prodávání amorků, objevenou roku 1759 v lázních Stabiae pod Vesuvem. Pískovcová váza Friedricha Distelbartha, z roku 1931 obě inspirace spojuje. Kopie monumentální kráterové vázy s Thornvalsenovým reliéfem byly v Blansku vyráběny v 19. století, ale žádný z jejich litinových výrobků se nedochoval. Nejstarší dochovaný vzorník, v němž je krater vyobrazen, pochází až ze šedesátých let 19. století.
Palác Pavla Ballase, nad portálem a na atice 2 alegorické sochy. Postavy křesťanských ctností Stálost (Fortitudo), Prozíravost (Prudentia), Pokora (Humilitas)?, Moudrost (Sapientia)? and Rusina 1983, s. 114.
Na atice šest alegorických soch: Minerva (přilbice, štít, sova, kniha, vedle ní sedí mladík), Moudrost, Láska k vlasti, Mlčenlivost, Čistota srdce, Učenost (Boží moudrost). and V plastikách je naznačen nový osvícenecký ideál, pojetí ctností (Láska k vlasti)
Před brněnskou redutou sloup, místo hlavice klávesnice hudebního nástroje (klavichord), na jeho vrcholu socha nahého okřídleného chlapce (má jenom jedno křídlo) s parukou a rysy hudebního skladatele W. A. Mozarta., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=709 (27. 1. 2013))., and Autor sám charakterizuje figuru: "je to Cupido, Merkur nebo něco anticky renesančně manýristického" (Čt 24, video, Před půlnocí z 16. května).