Údolí středního Labe patří z hlediska archeologie k nejvíce prozkoumaným regionům v České republice a pravděpodobně i střední Evropě. Pylový profil ze zaniklého jezera, situovaný v této oblasti a zachycující historii vývoje vegetace mezi ca 5800–700 cal BP, tvoří podklad diskuse o vývoji krajiny rekonstruovaném na základě archeologických dat na jedné straně a palynologických dat na straně druhé. Kvantifikace a následné přímé srovnání obou zdrojů informací ukázaly překvapující nesoulad. Pokus vyřešit vzájemnou nekompatibilitu výsledků vedl ke třem hlavním závěrům: 1. Archeologický obraz určitých časových období může být vážně narušen transformačními procesy nebo nemožností archeologicky zachytit některé archeologické kultury. 2. Pylový záznam z vrtu v jezeře může být překvapivě lokální: korelace pylových a archeologických dat je optimální, pokud bereme v úvahu archeologickou situaci v okruhu do 1 km od vrtu. 3. Zatímco kvantita archeologických pramenů se v čase příliš nezvyšuje, v pylovém diagramu je pozorovatelný progresivní vývoj. Postupný nárůst odrazu antropogenních aktivit akceleruje mezi mladší/pozdní dobou bronzovou a halštatským obdobím. Tento jev je možné nejlépe vysvětlit dlouhodobým kumulativním vlivem lidské činnosti na vegetaci. and From an archaeological perspective, the valley of the middle Labe river is one of the best studied regions within the Czech Republic and possibly Central Europe as a whole. Lake pollen profiles, dated to ca 5800–700 cal BP, recovered within this area form the basis of a discussion between the archaeological and pollen evidence. Quantification and subsequent direct comparison of both data sources revealed discrepancies between them. An attempt to solve this incompatibility resulted in three main conclusions: 1) The archaeological picture of some periods may be seriously influenced by processes of archaeological transformation or by an inability to identify traces of certain prehistoric periods archaeologically. 2) The pollen record under study may be very local, therefore correlation with archaeological data is optimal if we take into the analysis only 1 km diameter area. 3) Whereas the quantity of archaeological record does not seriously increase in time, we observe progressive development in pollen diagram. Stepwise increase in the reflection of human activities accelerate between the Late/Final Bronze Age and the Early Iron Age. This can be best explained by cumulative effect of human impact to the vegetation.
The improtance of repetition and the localization of the archaeological research to the knowledge of the construction of the walls: an example of Pohansko near Břeclav.