Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth). Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.
Nárožní čtyřpatrová budova s bohatou sochařskou a malířskou výzdobou. Na fasádě průčelí do Podmaniczky utca jsou jednak fresky, z nich dvě pole představují alegorie Architektury a Sochařství a figurální reliéfy, se střídavě se opakujícími kruhovými medailony, které se opakují i na fasádě do Jókai u. Na dvou obdélných reliéfech jsou putti provozující různé umělecké činnosti související se stavebnictvím. Někteří putti jsou nazí, někteří oblečení do krátkých tunik. Reliéf vlevo od vchodu: dva putti spolu tvoří naznačený pilastr, třetí putto staví zeď, čtvrtý modeluje z hlíny plastiku. Reliéf vpravo od vchodu: dva putti u tabule, jeden z nich na ní kreslí plány, na zemi leží svitky, další skupinku tvoří trojice putti se svitky, pravítkem a trojúhelníkem, za nimi architektura kostela, šestý puto tvoří sloupovou hlavici. V medailonech fiktivní portrétní hlav významných antických (a jedné křesťanské) osobností. V medailonech jsou umístěny mužské a ženské fiktivní portréty s nápisy - "Alcaeus, Semiramis, Caesonia, Socrates, Ptolemaeus, Triphon"., Ráday 1998, s. 314, obr. 186-187., and Dekorace fasády je zaměřena na činnosti spojené se stavitelstvím, v různých činnostech jsou angažováni putti. Fiktivní portréty zachycují známé antické osobnosti. Jejich zobrazení na fasádě nájemního domu má připomínat vzdělanost jeho obyvatel. Alkaios z Mytilény na Lesbu (620 - 658 př. Kr.), byl řecký lyrický básník; Semírámis, historická osoba, královna Šammuramat (9. stol. př. Kr.) byla později ztotožněná s předoasijskou bohyní lásky Ištar, přičítala se jí výstavba Babylonu a visutých zahrad (v Evropě byla uctívána Svobodnými zednáři); Caesonia Milonia, byla bývalá prostitutka, která se později stala manželkou císaře Caliguly (zmíněna v díle "Dvanáct císařů" od Suetonia). Sókratés (470 - 399 př. Kr.), původně vyučený sochař, později významný řecký filosof, který byl za kritiku Athénské demokracie odsouzen k smti, jíž se dobrovolně podrobil. Jeho postoj naprosté poslušnosti vůči zákonům státu, byl vzorem občanské kázně; Klaudios Ptolemaios z Alexandrie (100 - 170), významný řecký astronom, matematik, fyzik a zeměpisec. Mladík Trifón (225 - 250) původem z Frýgie v Malé Asii, se stal slavným poté, co vyléčil dceru císaře Gordiana, jako oběť pronásledování křesťanů byl později prohlášen za svatého a byl uctíván na Balkáně.