Tapiserie (363 x 177 cm). Scéna v krajině, v popředí dva bojující muži - Telemachus a Iphiklés, syn krále Adrasta klesá zraněn k zemi. V oblacích nad Telemachem Minerva, přilbice, kopí. V průhledu vojenský tábor se stany., Blažková 1969#, 48, 54., and Kartony vytvořil patrně Jan van Orley a Augustin Coppens, tato série byla utkána v bruselské dílně Jodoca Vose. V Bruselu však byla v 18. století utkána několikrát (Auwercx). Tkané výjevy jsou ilustrací francouzské didaktické novely o Telemachových dobrodružstvích sepsané na námět Homérovy Odyssey francouzským teologem, básníkem a spisovatelem F. Fénelonem pro svého svěřence, vnuka Ludvíka XIV., burgundského vévodu Ludvíka v letech 1693-1694 (François de Salignac de la Motte Fenelon, Les Aventures de Télémaque Fils D'Ulysse). Dílo bylo vydáno poprvé roku 1699 (pak roku 1717, s ilustracemi (G. Volpato) roku 1762 v Lausane, 1768 v Benátkách). Odysseův syn Telemachus doprovázený moudrým rádcem Mentorem, ve skutečnosti Minervou v podobě Mentora, se vydal hledat svého otce a cestou prožívá různá dobrodružství. Kniha XIII.
Na fasádě průčelí, pod hlavní římsou, kartuše s alegoriemi osmi ctností s doprovodnými latinskými nápisy. Sedmá zleva sedící žena ve zbroji (kopí, brnění, štít), proti ní sloup a vedle něho lev - Síla (Statečnost (Fortitudo)., Hilmera 1953#, s. 21-22., and Poche 1982#, s. 519-520.
Tapiserie (415 x 490 cm). Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia, stojí na palubě plachetnice, za ní záď lodi s odplouvající Kleopatrou., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Na průčelí tympanon se štukovým reliéfem: Minerva, na hlavě přilba, na štítě gorgoneion, kopí, pozdvihuje vavřínový věnec. Dvojice putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., Vlček 1999#, 383-385., and Architekt (Antonín Schmidt) se při včlenění stukového tympanonu se sedící Minervou inspiroval Virchem. Antikizující ornament v portrétních medailonech suprafenester prvního patra.
Mědirytina (334 x 491 mm). Bitevní scéna soustředěná kolem kopí a štítu ležícího v popředí na zemi. Souboj pěšáků a jezdců na koních., Zlatohlávek 1997#, 140, č. 71., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (1775-1847), manželky kardinála Františka Dietrichsteina, biskupa olomouckého při papažském stolci v Římě (Zlatohlávek 1997, 8-9). Rytina podle Rafaela.
Tapiserie (288 x 315). Scéna v krajině s listnatými stromy a vodním tokem, v pozadí zámek. V popředí vlevo stojící žena ve zbroji, vpravo lovecký pes s kořistí - kachnou., Blažková 1975#, č. k. 29., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.977).
Nástěnná malba. Scéna na mořském břehu. Ke skále je připoutány postava nahé ženy, Andromeda, v moři mořská obluda, v oblacích Perseus na Pegasovi. Na oblaku sedí ženská figura, v levé ruce drží hořící srdce a v pravici žezlo (Láska nebo Fortuna). and Samek 2003#, 104-105.