Astronomické informace pro profesionály jsou v dnešní době bez problému dostupné v odborných časopisech, databázích naměřených dat, knihách a internetových publikacích. Kde však může získat kvalitní nezkreslené informace širší veřejnost? Televizních astronomických pořadů je jako šafránu, a ty, které zbyly, jsou mnohdy kombinovány s astrologií, věštectvím a jinými pavědami. V rozhlase zůstaly pořady Meteor a Planetárium, ale ty se netýkají jen astronomie. Z ryze astronomických vědecko-populárních časopisů nám zbyl už jediný - Astropis - a doufejme, že přežije i nadále. Většina lidí se proto obrací k internetu. Pro laika je někdy obtížné odlišit kvalitní informace od balastu, a proto přinášíme čtenářům stručný výběr některých webů s hodnotnými astronomickými informacemi. and Petr Kulhánek.
Již podruhé se v bubenečské vile Lanně sešli odborníci zabývající se historickými astronomickými deskami. První setkání se konalo před dvěma lety, kdy se diskutovaly problémy desek sužovaných degradací emulze vlivem dlouhého a často nešetrného skladování - letošní akce se zúčastnilo 44 odborníků z 20 zemí od Mexika až po Čínu. and Petr Skala.
Ve dnech 9. až 12. prosince 2013 rokovali v Praze odborníci o dalším vývoji v oblasti kosmického výzkumu v rentgenové části spektra. V novorenesanční vile Lanna v pražské Bubenči, tradičním dějišti workshopů AXRO, se setkali nejen vědci a technologové, ale především zástupci světových kosmických agentur, kteří společně koordinovali postup při plánování a budování nových rentgenových satelitů. Ty by měly do 15 let nahradit a překonat stávající, jako jsou SWIFT, INTEGRAL, XMM-Newton nebo Chandra. Své referáty předneslo 40 účastníků z Evropy, USA, Japonska nebo Číny. and Martin Blažek.
International Workshop on Astronomical X-Ray-Optics (AXRO) organized by the Institute of Astronomy of the CAS was focused on presentation and discussion of recent and future technologies for future X-ray astronomy missions. One session was aimed on astrophysical aspects of X-ray telescopes/satellites, in which some review talks were given from leading scientists in this field plus some presentations of relevant Czech scientists. The goal of the workshop was to present and to discuss recent and future technologies for X-ray astronomy missions. These missions require development of mostly inovative technologies, and discussed the possibilities, the results obtained so farm and new ideas in detail. It is obvious that the requirements of future large space X-ray optics based on Si wafers, advanced glass forming for precise X-ray optics, but also other possible technologies and alternatives, as well as related advanced metrology, measurements and tests. and Martin Blažek.
Kdyby nebylo popularizátorů, pak bychom kromě úzké vědecké komunity věděli o vědě, vědcích a smyslu jejich práce velmi málo. Pokud sem tam uniknou mimo jejich společnost nějaké informace o výzkumech a pokusech zdařených i nezdařených, bývají strohé a laikům nesrozumitelné. Tudíž nevědcům je třeba je ozřejmit, jaksi polidštit. A zde nastupují populátoři vědy, lidé vládnoucí mistrnou schopností přenést do veřejnosti - ne úplně laické - to, nač vědci myslí, co tvoří a vůbec, čím se zabývají a jací jsou. Pokud nahlédneme do dějin přírodních věd, zjistíme, že jako první byla popularizována astronomie. Stalo se tak především zásluhou francouzského astronoma Nicolase Camille Flammariona., This contribution describes the life and the work of French astronomer and writer Camille Flammarion. He is well known as a pioneer in science (esp. astronomy) popularization. The introductory part of this article sheds light on Flammarion‘s professional career in the Paris Observatory and in the Bureau of Measures. The central part of the article overviews Flammarion‘s popularization work, including writing books, giving public lectures, editing several journals, and so on. Flammarion‘s views on a calendar reformation are also discussed. The article ends with a list of Flammarion‘s publications, including their Czech editions., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Česká astrofografie měsíce je český projekt, u jehož zrodu stál právě před 15 lety spolu se svými kolegy její zakladatel - foto ambasador ESO a zároveň předseda astrofotograf Zdeněk Bardon. Soutěž zaštiťuje Česká astronomická společnost. Skupina porotců, složená jak z amatérských astronomů, tak z profesionálů, vybírá v elektronickém hlasování každý měsíc vítězný snímek. Na konci kalendářního roku je volen laureát ceny Jiřího Zemana, tedy nejvyššího ocenění pro nejlepšího astrofotografa., Zdeněk Bardon, Jana Žďárská., and Součástí článku jsou komentáře odborníků Miloslava Druckmüllera, Jiřího Grygara, Evy Markové, Jana Vondráka, Petra Heinzela, Mariána Vidovence
Myšlenka založit společnou Evropskou observatoř vznikla patrně na jaře roku 1953 během pobytu amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho na observatoři v Leidenu, kde pobýval na základě pozvání Jana H. Oorta (Blaauw, 1991). Rozhovory Baadeho s Oortem vyústily dne 21. června 1953, den před konferencí o galaktické astronomii poblíž Groningenu, v širší diskusi. Té se zúčastnili W. Baade, A. Blaauw, P. Bourgeois, A.-L. Danjon, O. Heckmann, B. Lindblad, J. H. Oort a P. Oosterhoff. Také byl přítomen tehdejší ředitel Holandského národního vědeckého fondu a předseda výboru evropské organizace pro atomový výzkum CERN J. H. Bannier. Tato schůzka, která byla velmi ovlivněna názory W. Baadeho, vedla k založení Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 1962., Jan Palouš., and Obsahuje bibliografii