Strop a stěny sala terreny v zámecké zahradě jsou zdobeny nástěnnou malbou. Strop zdobí figurální výjev v oválném medailonu rámovaném věncem z listoví a plodů. Z levé strany přijíždí vůz tažený třemi koňmi, ve voze mladík, v oblacích putti, v popředí zleva Jitřenka a Amor s květinovým věncem na hlavě drží labuť (symbol Venuše), v pozadí Psyché a dvě Héliovny, na pravé straně dvě ženské postavy (Klymené a Héliovna)., Poche 1977#, 248., Slavíčková 1991#., Togner 2010#, 63-64., Mádl 2011#, 366, 370., and Výjev je v literatuře považován za zobrazení Apollóna na slunečním voze. Zobrazuje však příběh Hélia a jeho milenky Klymeny, dcery Titána Ókeana a matky Faetóna. Jízdě přihlížejí jeho dcery Héliovny, jejich matka a další božstva - Psýché, Amor (s labutí jako symbolem Venuše), Jitřenka (Éós), okřídlená bohyně ranních červánků.
Nástropní malba: v oblacích vůz tažený koňským čtyřspřežím, ve voze sedí Aurora, na hlavě květinový věnec, rozhazuje květy do oblak. and Deckengemälde im Schlafzimmer König Augusts II. im Dresdner Residenzschloss wurde 1715. „Das Bild, welches die vier Tageszeiten mit allegorischen Figuren vorstellt, zeigt an dem Ende des Saales, wo das Bett stand, in fensterem Gewölw die Nacht mit den allegorischen Figuren des Schlafes, des Traumes etc. Der Vollmond und umherflatternde Eulen vervollständigen diesen Theil des Gemäldes, in dessen Mitte auf einem Wagen Aurora thront, von Zephyr und den Horen umgeben, welche Thau auf die Erde giessen und mit Glöckchen und Tuba die schlafende Welt erwecken. An der Seite sieht man einen geharnischten Reiter im Forttraben begriffen; es ist Hesperus, der Abendstern. Am anderen Ende des Gemaches steigt zur Seite auf weissem Viergespann der strahlende Sonnengott in die Höhe, in der äussersten Ecke des Saales auf weissem Rosse Lucifer, der Morgenstern, Auf dem Wagen der Göttin der Mörgenröthe steht die Bezeichnung: ‚L. Silvestre 1715(Gustav Otto Müller: Vergessene und halbvergessene Dresdner Künstler des vorigen Jahrhunderts, Dresden 1895, S. 141).
Nástropní malba. Ve šukovém rámu figurální scéna v oblacích - vůz tažený koňmi, ve voze Plútó a Proserpína, pod vozem v rákosí nymfy., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Budova s portikem, pod štítem reliéf s figurálním výjevem. Vojáci na dvoukolových vozech a pěší., Ráday 1998, 85, 312., and Tématika navazuje na antické výjevy bojovníků na válečných vozech.
Tapiserie ze série Činy Alexandra Velikého. Figurální scéna zobrazuje Alexandrův triumfální vjezd do Babylonu., Horyna, Preiss, Zahradník 2001#, , s. 328n., and Tapiserie pochází z původního mobiliáře paláce, byly zakoupeny v 18. století.
Temperová malba na plátně vsazená do stropu. Pět výjevů z báje o Faëthónovi. Klymené posílá Faethona k Héliovi, Faethon prosí Hélia o zapůjčení slunečního vozu, Faethon řídí čtyřspřeží Héliova vozu, Faethonův pád, Oplakávání mrtvého Faethona., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytů Virgila Solise, patrfně podle vydání knihy z roku 156.
Mědiryt a lept oválného tvaru (130 x 198 mm). Zprava přijíždí vůz, je tažen čtyřspřežím, ve voze dva putti, před koňmi na zemi říční bůh opírající se pravým předloktím o nádobu s vodou., Zlatohlávek 1997#, 180, č. 102., and Ve sbírce NG od roku 1945, rytina pochází ze zámku Libochovice. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle kresby Giulia Romana (Biblioteca reale, Torino).
Olej na plátně (128 x 185 cm). Scéna v iluzivní krajině se sopkou. V oblacích převrácené koňské spřežení s Faëthontem a část zvěrokruhu, nad ním v levé,m horním rohu Jupiter s bleskem. Pod oblaky na zemi spálená krajina, s žíznícími stády, v popředí vlevo vodní božstva, uprostřed pod drapérií personifikace - Léto, Podzim a Zima. Vpravo naříkající Země doprovázená lvem, v jejím klíně Zefyr a Jaro, vyschlá fontána s Heliovnami, jedna z nich se mění ve strom., Slavíček 1993#, 224-226., and Ze sbírky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé, v letech 1706-1945 v nostické sbírce v Praze.