Bronzová plastika: nahý Herkules rozkročený, levicí přidržuje hlavu Hydry, pravicí se napřahuje s kyjem. and Herkules bojující s lernejskou Hydrou měl nepochybně antický vzor, ale jeho původ nelze přesně určit. Antický prototyp byl známý z mincí a dalších snadno dostupných předmětů. Klasické vzory určily i to, že Vriesův Herkules kráčí s kyjem vysoko zdviženým nad hlavou a jeho tělo je spirálovitě otočeno okolo vlastní osy. Postoj Herkula lze srovnat například s bronzovou sochou vystavenou dnes v Louvru, která vznikla v severní Itálii ve druhé čtvrtině 16. století. Výjev s Herkulem a hydrou pojal obdobným způsobem Paolo della Stela na reliéfu pro císaře Ferdinanda I. (Praha, Belvedér, Herkules a Hydra). Monstra, s nimiž Herkules bojoval, symbolizují zlo.
Bronzové sousoší: nahý Herkules (kyj) bojuje s Kentaurem, na jehož hřbetě sedí nahá žena. U Herkulových nohou vlk či liška a antikizující nádoba (oinochoe)., Prag um 1600#, I, č. 68., and Určenín sochy není známé, na Vriesově kresbě (Dresden, Staatliche Kunstsammlungen inv. n. C 1961-152) je sousoší prezentováno jako dekorace kašny, na rubu je italský nápis "socha je čtyři stopy vysoká a stojí 3000 florinů." Zvíře a nádoba měly patrně symbolickou funkci, vlk mohl evokovat Herkulovu zuřivost a liška Kentaurovu proradnost, ani v jednom případě se však s touto interpretací neshoduje očividná skleslost a pasivita zvířete.