Mědiryt (24, 7 x 26 cm): Minerva (brnění, přilba, štít s hlavou Medúzy, meč) troubí na trubku, aby vzbudila Herkula (lví kůže, kyj) pololežícího a spícho na oblaku., Strech 1998#., and Součást série antických božstev podle Sprangera (další je Juno a Venuše, obě rytiny od Pietera de Jode I), kterou vydal Clemens De Jonghe (1624-1679).
Nároží vpravo nahoře pod římsou, první dvojice zleva: bezvousý mladík s kyjem na pravém rameni, kolem beder má uvázanou lví kůži pravicí drží fasces (Theseus); vedle stojí žena, pravou rukou společně s mladíkem drží fasces (Republika). Druhé sousoší: žena drží v pravé ruce svěšené podél těla palmovou větévku, v pozdvižené levici drží vavřínový věnec (Victoria); vedle ní stojí vousatý muž v čapce, drží kladivo spočívající na kovadlině (Vulkán). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou: zleva nahá mladá žena (Venuše) držící štít s portrétem vousatého muže (Michelangelo?) - alegorie Umění, vpravo nahý mladý muž drží v pravé ruce pochodeň, vedle něho svitek, v levé ruce drží okřídlené kolo, u jeho nohou foukající andílčí hlava - alegorie předpokladů Pokroku., Medvey 1939, s. 59; Déry 1991, s. 40; Gábor s 2002, s. 15-17., and Žena, která společně s mladíkem drží fasces - symbol republiky, jako celek představuje personifikaci Athénské republiky. Dvojice stojící vedle, Victoria a Vulkán (oslava vítězství Průmyslu). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou (alegorie Umění a Pokroku). Postavy na nároží vpravo lze jako celek interpretovat jako alegorii Občanské svornosti a Hospodářské prosperity.
Řadový, čtyřpodlažní, nájemní dům. Nad okny 1. patra dlouhý pás reliéfu s mnohočetnou kompozicí figur mořských božstev, oblud (mořský kůň, Kentaurka), Tritonů a putti. and Téma mořského thiasu bylo už od antiky symbolickým vyjádřením bohatství a hojnosti.
Bronzová plastika: nahý Herkules rozkročený, levicí přidržuje hlavu Hydry, pravicí se napřahuje s kyjem. and Herkules bojující s lernejskou Hydrou měl nepochybně antický vzor, ale jeho původ nelze přesně určit. Antický prototyp byl známý z mincí a dalších snadno dostupných předmětů. Klasické vzory určily i to, že Vriesův Herkules kráčí s kyjem vysoko zdviženým nad hlavou a jeho tělo je spirálovitě otočeno okolo vlastní osy. Postoj Herkula lze srovnat například s bronzovou sochou vystavenou dnes v Louvru, která vznikla v severní Itálii ve druhé čtvrtině 16. století. Výjev s Herkulem a hydrou pojal obdobným způsobem Paolo della Stela na reliéfu pro císaře Ferdinanda I. (Praha, Belvedér, Herkules a Hydra). Monstra, s nimiž Herkules bojoval, symbolizují zlo.
Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Kresba štětcem a rudkou (200 x 268 mm). Figurální scéna, skupina mužů a žen, vpravo Herkules s přehozenou lví kůží, nad hlavou drží batole., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 98-99., and Studie, modello, pro obraz (Mnichov, Alte Pinakothek, inv. č. 490), který tvoří protějšek pro obraz s názvem Herkules a Omfalé (Mnichov, Alte Pinakothek, inv. č. 496).
Mědiryt (23, 8 x 16 cm), podle B. Sprangera: Herkules (nahý se lvíkůží přes pravou ruku, kyj přes rameno), vedle něj Minerva (přilba, aegis, dlouhá tunika) a Virtus (antická zbroj, meč a kopí). Všechny tři postavy se drží za ruce. Za Herklulem je nalevo v pozadí vidět skupina lidí holdující jídlu a lásce (muž se zdviženým pohárem, muž pijící z číše, objímající se dvojice). Herkulovu volbu naznačuje Amor s caduceem, který letí nad Herkulem a ukazuje na vrchol hory napravo, kde stojí chrám Ctnosti, k němuž se šplhají lidské postavy. Na vrcholu chrámi Victoria (věnec a palmová ratolest), ve dveřích chrámu Ctnost, před níž klečí člověk., Konečný 1998#., and Mýtus o Herkulovi na rozcestí je známý z Xenofontových "Vzpomínek na Sókrata/ Memorabilia" (60. léta 4. stol. př. Kr.) a z Ciceronova díla "O povinnostech/ De officiis" (43 př. Kr.) Do evropského povědomí mýtus uvedl Francesco Petrarca svým spisem De vita solitaria (1346-1356). Pod rytinou je latinský text, který doporučuje sledovat příklad nejen Herkula, ale také Scipiona mladšího, protagonistu slavné šesté knihy (známé také jako "Somnium Scipionis") Ciceronova spisu O státě. Text identifikuje letící postavičku jako Amora (Cupidine sane) a postavu napravo jako Virtus (virtutis ductu).
V parku pískovcová socha na soklu., Anděl 1984#., and V parku dochováno několik prázdných klasicistních podstavců soch, původně byl v parku větší počet antických božstev. Dochovány pouze čtyři - Minerva, Mars, Herkules a Cérés.