Kresba perem a štětcem (324 x 409 mm). Scéna v krajině, v popředí vlevo říční bůh, vpravo dvě Heliovny. V oblacích Faethón padající z Héliova vozu, vlevo nahoře Jupiter na orlu. V pravém horním rohu kruhový chrámek s několika božstvy., Volrábová 2007#, 156-157., and Kresba je kopií obrazu Hanse von Aachen v Ambrasu.
Bronzová soška (v. 33cm): nahý Jupiter, plnovous, pravá noha spočívá na orlu., Chlíbec 2006#, 118-119, č. 49., and Plastika do sbírek NG získána roku 1948 (převod), pochází z valdštejnské sbírky zámku Mnichovo Hradiště. Existuje mnoho replik a variant této kompozice z doby kolem roku 1580.
Kresba (268 x 273 mm). V oblacích dvě postavy: vlevo orel otáčí hlavu k vousatému muži, který je otočen zády k němu (v levé ruce drží hůl, u pasu mošna). Muž (Jupiter (?) pokleká jedním kolenem na oblak, před ním na oblaku sedí žena (Juno ?) se vzdutou drapérií za zády., Zlatohlávek 1997#, 272-273, č. XLVIII., and Do sbírky NG darováno rytířem Vojtěchem Lannou. Kresba je uváděna pod názvem Jupiter a Juno (Zlatohlávek 1997, 272), nicméně kromě orla, který by ukazoval na Jupitera, má muž v ruce hůl a u pasu mošnu, což jsou pro Jupitera atributy velmi neobvyklé.
Mědiryt 396 x 532 mm). Scéna v krajině s průhledem na město a pohoří na obzoru. V popředí skupina figur obklopená putti - vlevo sedí Paris pod stromem(frigitská čapka, u nohou pes), za stromem dva Satyři a malý Satyr (špičaté uši, rohy, kozlí nohy). Po Paridově levici stojí Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce), před Paridem Venuše s malým Amorem a Minerva (přilba, štít). Za Minervou Juno, která přijíždí na voze. V oblacích zleva přijíždí Helios na voze se čtyřspřežím, uprostřed prstenec zodiaku s motivem orla sedícího na trůně a božstvo ve voze s dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 172, č. 95., and Ve sbírkách NG od roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Autor předlohy Giovanni Battista Bertani.
Mědiryt (434 x 328 mm). Uprostřed listu Neptun na voze taženém mořskými oři, uklidňuje bouři. V pozadí na vlnách lodě, v oblacích hlavy dujících větrů. Kolem středového výjevu další příběhy z Vergiliovy Aeineidy doprovázené nápisy. Nahoře nad výjevem s Neptunem, uprostřed zodiak (uprostřed Jupiter, Merkur (caduceus, okřídlený klobouk) a Venuše s Amorem orodující za Aenea u Jupitera). Vlevo Juno na voze taženém pávy a před ní Aeneas s vavřínovým věncem na hlavě, vpravo Venuše na voze taženém holubicemi, před ní Amor (toulec), kolem putti., Zlatohlávek 1997#, 39, č. 12., and Dílo převedeno do sbírek NG roku 1949 ze sbírek NM v Praze. Název Quos Ego je doslovnou citací z Vergilia. List je ilustrací jedné epizody z Aeineidy, příběh Aenea a Dídó, graficky zpracovaný podle malby Raffaela (nedochovala se). Zobrazení Neptuna tišícího bouři bylo velmi oblíbeným ikonografickým typem, jeho smyslem je alegorické vyjádření trestu za neposlušnost větrům, kteří bouři vyvolaly bez jeho svolení.
Sousoší z pálené hlíny (v. 42 cm). Figura nahého muže připoutaného ke skále, orel mu klove vnitřnosti., Preiss 1979#, 58, č. k. 112., and Modelletto k cínové plastice (signované dílo: J. HAGENAVER INV. ET FEC. 1759, Vídeň).
Rytina (69, 7 x 90, 5 cm, slepeno ze dvou desek). Figurální kompozice na břehu moře. V popředí Leopold I. ve zbroji olivovou ratosletí v rukách (jako Aeneas), po jeho pravici arcivévoda Josef s kotvou (jako Ascanius), za Leopoldem stojí trojice ctností - Zbožnost, Spravedlnost a Síla. V pozadí loď, soptící Etna a výjev pádu Tróje, Harpie, Kyklópové. Na nebesích Aiolus, Juno, Merkur, Jupiter, Venuše a putti., Zelenková 2009#, 114-115., and Univerzitní teze Leopolda Zikmunda z Franckenbergu je věnována císaři Leopoldu I. Císaře přirovnává k hrdinovi Aeneovi a arcivévodu Josefa k Ascaniovi. Autor předlohy se částečně inspiroval výjevy od Pietra da Cortona v Galleria Pamphilj v Římě.
Po levé straně za vjezdovou branou, podél cesty vedoucí od brány k vile, terrakotová socha na soklu. Figura chlapce sedícího na pařezu, čte knihu, kterou drží v levé ruce, v pravici pochodeň. Na soklu čtyři reliéfy: Jupiter s orlem a žezlem, žena stojící u sloupku, v levé ruce zrcadlo- Moudrost ?, Saturn s kosou, požírá dítě, Múza s lyrou., Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Sochy včetně reliéfů na soklech jsou dílenskou produkcí některé továrny vyrábějící terrakotové výlisky. Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996.
Po levé straně za vjezdovou branou, podél cesty vedoucí od brány k vile, terrakotová socha na soklu. Figura stojícího chlapce, drží hrozen vína. Na soklu čtyři reliéfy: Jupiter s orlem a žezlem, žena stojící u sloupku, v levé ruce zrcadlo- Moudrost ?, Saturn s kosou, požírá dítě, Múza s lyrou., Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Sochy včetně reliéfů na soklech jsou dílenskou produkcí některé továrny vyrábějící terrakotové výlisky. Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996.
Štukový reliéf: nazí Giganti vystupují na vrchol hory a házejí vzhůru kameny, napravo Gigant přináší žebřík. Nahoře v oblacích Jupiter na orlu vrhá na Giganty blesky. and Vlček 1996#, 185-188.