Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
Korbikula asijská (Corbicula fluminea) je jedním z nepůvodních a zároveň invazních druhů mlžů, které postupně dobývají území Evropy včetně České republiky. Korbikula pochází z jihovýchodní Asie, odkud byla introdukována zřejmě asijskými přistěhovalci do Severní Ameriky a z té po několika desítkách let (kolem r. 1980) doputovala lodní dopravou (pravděpodobně s balastní vodou) do Evropy. Na naše území pronikla Labem z Německa a byla zde poprvé zjištěna v r. 1999. V současnosti je známa z Labe, prozatím po Týnec nad Labem. Byla však již zaznamenána také v dolním toku Vltavy (po Nelahozeves, včetně plavebního kanálu Vraňany – Hořín) a Ohře (po Terezín) a překvapivě pozorována v některých menších přítocích Labe, jakým je např. potok Vlkava u Kostomlat nad Labem. Od r. 2009 je sledována neobvyklá lokalita na rozhraní středních a severních Čech, kde korbikula dosahuje zatím největší známé koncentrace na našem území. Jde o betonový kanál vedoucí vodu z odkališť Elektrárny Mělník do Labe jižně od obce Horní Počaply. Byla měřena koncentrace korbikuly na této lokalitě na několika plochách o rozměrech 50 × 50 cm a v přepočtu na 1 m2 kolísala hustota v rozmezí 1 045–4 224 živých jedinců, tedy výrazně vyšší než na jiných místech České republiky a srovnatelná s nejvyššími hustotami tohoto mlže nalezenými v Evropě., The Asian Clam (Corbicula fluminea) is native to the south-eastern part of Asia and has been introduced to other continents including Europe. In the Czech Republic it was found in 1999 and is currently known from the Elbe River and lower parts of several tributaries (Ohře, Vltava). An unusual site with the occurrence of this invasive bivalve was found in 2009. A concrete canal conducting water from the sedimentation basin of the Mělník coal power station is inhabited by a large population. The density of its population was estimated to 1 045 – 4 224 living specimens/1 m2., and Luboš Beran.
Střevlík uherský (Carabus hugaricus hungaricus) je druhem dlouhostébelných panonských stepí. Patří mezi zvláště chráněné brouky a je rovněž druhem evropsky významným. V České republice přežívá už pouze na Pouzdřanské stepi a na Pálavě. V článku shrnujeme výsledky výzkumů jeho stanovištních preferencí, demografie a mobility, diskutujeme možnosti jeho ochrany a zároveň se dotýkáme bolestivého tématu ochranářské péče o lokality tohoto druhu., The Carabus hungaricus ground beetle is a highly endangered, dry-grassland specialist listed in the EU Habitats Directive. In the Czech Republic, the beetle survives on the last two sites including the Pouzdřany steppe, and the Pálava hills. Here we report results of extensive mark-recapture studies of this species, including its habitat preference, demography, and dispersal abilities. Furthermore, we discuss the options for its conservation and conservation management of the two inhabited sites., Lukáš Čížek ... [et al.]., and Pokračování čl. na str. CXV kuléru Živy 5/2014
Fossil continental molluscs have not hitherto been regarded as reliable paleoenvironmental indicators. Little was known about their ecological requirements or their position in characteristic biomes of the Quaternary climatic cycle, for instance in the loess steppe. Only recent analyses of their assemblages in a broad environmental context have shown that they are indicative of a number of important environmental phenomena in the same way as pollen grains or vertebrate remains. and Vojen Ložek.
Průběh počasí a v dlouhodobém pohledu podnebí patří k limitujícím podmínkám pro výskyt organismů, dokladem je výskyt teplomilných a naopak i chladnomilných nebo suchomilných a mokřadních druhů na našem území. A nejde pouze o přirozená společenstva, rozdíly nacházíme i ve skladbě pěstovaných plodin. Plošnou proměnlivost ovlivňují rozdílné klimatické podmínky - kromě podnebí hrají roli také půdní vlastnosti, které i díky odlišným geologickým podmínkám jsou velmi různorodé. Podnebí je však nejdynamičtější složkou přírodního prostředí. A právě pro území České republiky je typická vysoká proměnlivost podnebí i počasí v čase. Sucho se v posledních letech vyskytuje stále častěji, což však není dáno pouze nedostatkem srážek, ale také schopností krajiny zadržet vodu. Označení „sucho“ je výraz v obecném pojetí dosti neurčitý a v různých vědních i hospodářských oborech odlišně definovaný. Sucho meteorologické je nejčastěji vyjádřené časovými a prostorovými deficity srážek, které představují prvotní příčiny výskytu tohoto jevu. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým úhrnům pro dané místo a roční dobu stanovili mnozí autoři různé definice sucha, a to v závislosti i na dalších klimatologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj.). Sucho zemědělské (agronomické) je vyjádřeno nedostatkem vody v půdě pro zemědělské plodiny ovlivněným předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z hlediska vodních poměrů v krajině je pak důležité sucho hydrologické. Člověk svou činností ovlivňuje krajinu, což platí i pro území ČR, kde může časem nastat nedostatek vody, a proto bychom se při hospodaření v krajině měli zaměřit, Climate has a substantial influence on the occurrence of organisms and thanks to its high variability various communities are to be found on our territory. The last years have seen increasingly frequent extreme climatic events, including the occurrence of serious drought. To assess the occurrence of drought the moisture balance method (difference between total precipitation and potential evapotranspiration) is the most frequently used. The extent and intensity of drought also depend on water retention capacity of the landscape. In view of possible climate change (particularly increase in air temperature), more pronounced drought periods may occcur in the near future., and Jaroslav Rožnovský.
Vnitrodruhová variabilita v chování zvířat, tj. personalita, výrazně ovlivňuje ekologické i evoluční procesy. V tomto článku se pojednává o tom, jak může personalita vzniknout u pavouků a její vliv na potravní sítě., Inter-individual behavioural differences, i.e. personalities, play a very important role in eco-evolutionary processes. Here, we describe how spiders’ personalities arise and how they influence the dynamics of food webs., and Radek Michalko.
V této práci sumarizujeme data o výskytu invazních druhů řas a sinic v České republice a mapujeme reálná či potenciální rizika jejich rozšíření. Seznam invazních druhů v ČR obsahuje 10 druhů sinic, 9 rozsivek, 1 obrněnku, 1 zástupce třídy Ulvophyceae, 2 zelené řasy třídy Chlorophyceae a jednu krásivku., This paper summarizes data on alien species of algae and cyanobacteria in the Czech Republic; we identified actual or potential risks resulting from their spread. The list of aliens contains 10 species of Cyanobacteria (Cyanophyta), 10 species of Bacillariophyceae, one species of Dinophyta, one species of Ulvophyceae, two species of Chlorophyceae, and one species of Desmidiales., and Jan Kaštovský ... [et al.].
V článku se autor zabývá vlivem záplavových vod v nivě Dyje na jižní Moravě, a to na populace tří druhů: motýla Zerynthia polyxena a brouků Cylindera germanica a Akimerus schaefferi schaefferi. U pestrokřídlce podražcového (Z. polyxena) tu postihují povodně všechna nedospělá vývojová stadia hlavně nejblíže koryta Dyje, takže lužní populace se po silnější záplavě obnovuje z kolonií z vyvýšených písečnatých poloh luhu. U svižníka německého (C. germanica) šlo o několikaletý masový výskyt tohoto na prostředí luhu neadaptovaného druhu, proto celou jeho zdejší populaci zničila beze zbytku následná silná povodeň. Určité zvláštnosti ve výskytu tesaříka Schäfferova (A. schaefferi schaefferi) se potvrdily i zde při mnohaletém pozorování, především schopnost nedospělých stadii přežít i delší zaplavení bez zjevné úhony. Přesto se ani zde nepodařilo objasnit příčiny jeho periodicity výskytu, jak se tak projevuje na řadě dalších lokalit., This article deals with the effects of floodwater in the Dyje alluvial plain on the populations of three invertebrate species. Floods affect all immature developmental stages of the butterfly Zerynthia polyxena particularly those close to the river - after a heavy flood, the meadow population is restored from the higher sandy reaches. Once large population of the tiger beetle Cylindera germanica (not adapted to this environment) was wiped out by a heavy flood. Unique features of the occurrence of the capricorn beetle Akimerus schaefferi schaefferi are described, and the ability of immature stages to survive subsequent floods without apparent harm is shown., and Mladen Kaděra.
Vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus pseudoalbidus s anamorfou Chalara fraxinea způsobuje onemocnění známé jako nekróza jasanu na různých druzích jasanů v Evropě. Onemocnění se objevilo v Polsku na počátku 90. let po introdukci patogenu z Východní Asie. Následně se epidemie rozšířila do celého areálu přirozeného rozšíření hostitelských druhů a zasáhla i umělé výsadby a školky. Článek shrnuje historii a současný stav našeho poznání od objevu patogenu až po nejnovější poznatky., The ascomycete Hymenoscyphus pseudoalbidus with its anamorph Chalara fraxinea causes a disease known as ash dieback on various ash (Fraxinus) species in Europe. The disease emerged in Poland in the early 1990s after introduction of the pathogen from East Asia. The epidemic spread across the entire native distribution range of the host trees also affected artificial plantations and nurseries. This review presents the history and the state of research from the discovery of the pathogen to the most recent findings., and Ondřej Koukol, Ludmila Havrdová.