Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ustavování hranic – distinkcí a demarkací – je politikum, toto tvrzení je v oblasti genderových a feministických studií truismem. Rozleptávání zdánlivě stabilních diskriminačních znaků bylo ostatně jednou z klíčových feministických snah a je dodnes předmětem mnoha diskursivně -materiálních bojů. Jestliže se feministky na počátku soustřeďovaly zejména na pohlaví a gender, postupně se přidávaly hranice další, založené na sexuální orientaci, konstrukci „rasových“ a etnických hranic, socioekonomickém statusu, geografické lokaci a další., Marcela Linková, Iva Šmídová., and Obsahuje bibliografii
This paper explores how women’s roles and participation in resistance to Czechoslovak communism from 1968 to the Velvet Revolution serve as a base for Czech feminist thought. By examining three generations of participants through a gendered, Beauvoirian lens, the emergence of feminism can be easily charted through changing perceived gender roles and increased attention to gender issues. After the events of the Prague Spring, women from different groups of the Czechoslovak underground risked their own safety to exercise free speech and expression. Women’s struggles for greater liberties were framed by traditional gender barriers, supposed communist equality, and Western influence. To understand the experiences of female dissidents as a base for Czech feminist thought, one must examine the nature and progression of various underground communities and women’s roles within them. Since 1968, an increased emphasis on women’s freedoms and liberties has helped create a unique, local sense of femininity and feminism., Megan R. Martin., and Obsahuje bibliografii